ZZ Top se do Česka vrátili po sedmi letech, poprvé od smrti baskytaristy Dustyho Hilla, kterého na jeho vlastní přání v sestavě nahradil Elwood Francis. Ze zdravotních důvodů nakonec nevystoupil ani Frank Beard, za něhož zaskočil mladý bubeník Michael Monahan. Z aktuální sestavy tedy na pódiu byly její dvě třetiny. Z klasického trojlístku, v němž ZZ Top fungovali takřka půl století, pak jen kytarista a zpěvák Billy Gibbons.
Koncert od začátku bojoval se zvukem. Ten byl prvních asi 15 minut vyloženě hrozný – nástroje se slily v neurčitou dunivou kouli zvuku, v níž se topila kytara i zpěv. Později se to zlepšilo, zpěvu začalo být víc rozumět, ale na opravdu dobrý, čitelný zvuk se to až do konce vyladit nepodařilo. Což je škoda a byla to velká kaňka na celém večeru.
Pódiovou scénu tvořilo velké pozadí stylizované do stěny pokryté graffiti, před ní stály nakřivo ustavené zesilovače doplněné o skateboardy. Kapela nastoupila v typicky extravagantních blyštivých sakách s flitry tváře skryté za plnovousy a slunečními brýlemi, Gibbons v klobouku, Francis se svou divokou bílou kšticí, která by snad ani žádnou pokrývkou hlavy zkrotit nešla. Elwood si na první skladbu vzal monstrózní a skoro nehratelnou patnáctistrunnou baskytaru, která se za posledních pár let tak trochu stala jeho poznávacím znamením, rychle ji ale zase vyměnil za praktičtější nástroje. Oba dva s Gibbonsem měnili kytary a baskytary prakticky po každé skladbě, došlo i na slavné chlupaté kytary z videoklipu Legs nebo na špičaté zelené kytary od české značky Jolana.
Mezi písničkami se moc nemluvilo, Gibbons jen občas něco stručně prohodil a představil Elwooda, pokud mi to neuniklo vzhledem k nazvučení, tak ani nekomentoval absenci Franka. Kapela hlavně sázela jeden bluesrockový hit za druhým, přičemž se držela hlavně materiálu ze 70. a 80. let, k novějším deskám zabrousila jen výjimečně. Nechyběly pecky jako Got Me Under Pressure, Jesus Just Left Chicago, Sharp Dressed Man nebo Legs ani cover I Thank You. I vzhledem ke krátké stopáži skladeb trojice měla už po pouhé hodině odehraný základní set a opustila pódium. V rámci přídavku naštěstí přihodili ještě čtyři další skladby včetně Thunderbird a nesmrtelné La Grange, takže se délka koncertu dostal na asi hodinu dvacet. Tím spíš mi přijde zvláštní, že hráli bez předkapely – při téhle relativně kratší show by jim prospělo vzít s sebou nějaké talentovaného bluesmana, aby zahřál pódium a probudil zvukaře.
Nakolik to mohu při dané kvalitě zvuku posoudit, tak Gibbons, Francis i zaskakující Monahan byli dobře sehraní. Gibbons má pořád pevně v ruce špinavé rockové riffy i bluesová sóla a vyhrávky, stejně tak Francis své basové linky. Zároveň je Francis na velkém pódiu jako doma a společně s Gibbonsem předváděli pro ZZ Top typické synchronní kývání a vlnění (ne že by na to byl potřeba extra taneční talent). Kapele zkrátka nemám moc co vytknout, jen jim to kazilo to nazvučení, což je ale pro koncert jaksi dost zásadní.
Hodnocení: 70 %
ZZ Top
Enteria arena, Pardubice
6. červenec 2026
