Když se řekne black metal, kapela Darkthrone mnohým naběhne jako první. Původně mladá deathmetalová sebranka s názvem Black Death se ihned zkraje své kariéry přeorientovala na black metal, přičemž nerozlučná dvojice Gylve Nagell (známý jako „Fenriz“) a Ted Skjefull (s pseudonymem „Nocturno Culto“) se postupem času v projektu ustálila sama a již mezi sebe nikoho nepustila.
Od roku 1993 tak Darkthrone fungují jako projekt dvou mužů, kteří dodnes platí tak trochu za podivíny, co se nikdy moc nesdružovali s ostatními kapelami scény. Možná i proto se vyhnuli kontroverzím okolo nechvalně proslulých vražd a vypalování kostelů, které norskou blackovou scénu v devadesátkách doprovázely.
I tak je fascinující, že Darkthrone nyní vydávají další desku, a to po dvouleté odmlce. Tentokrát, jak už samotný název alba napovídá, se kapela trochu vrátila k syrovější podobě zvuku s lehkými náznaky thrashe i doom metalu. Album Pre-Historic Metal je zároveň oproti předchůdcům trochu pomalejší a je z něho cítit opravdu hutná a zatěžkaná atmosféra. Pojďme se podívat na ukázku.
Darkthrone
They Found One of My Graves
Ještě větší old school
Už jen samotná úvodní skladba They Found One of My Graves posluchače vrací do rané éry black metalu a kapel typu Venom nebo Celtic Frost. Speedmetalové kytary a táhlý chraplák jako by nastolil bezútěšnou atmosféru evokující naprostou apokalypsu. Nocturno Culto jako kdyby vyprávěl příběh v roli starého kmeta, zatímco za bicími Fenriz zajímavě dynamicky přechází. Darkthrone v sobě vždycky měli to kouzlo oslovit i delšími kompozicemi, což They Found One of My Graves o více než pěti minutách hezky demonstruje. Duo navíc své fanoušky nepřestane překvapovat svou autentičností navzdory současným hudebním trendům. Darkthrone prostě jsou pořád old school, který je ale zkrátka dobře nahraný a nepůsobí tak jako parta z garáže. Jejich cesta a neustálá inspirace je vskutku obdivuhodná.
The Browning
Bloodlust [Evolved]
Narvat tam tu agresi
Techno a deathcore? Tahle bláznivá kombinace skutečně funguje, o čemž svědčí nahrávky americké trojice The Browning. Ta v únoru letošního roku vyslala do světa svou sedmou desku s názvem Burn This World [Evolved], na níž tradičně kombinuje elektronickou hudbu s moderním deathcorem. Výraznou peckou z alba je track Bloodlust, který kapela nahrála po patnácti letech znovu – tentokrát s čistším mixem a celkově modernější produkcí. Díky tomu máte místy opravdu pocit, že posloucháte moderní drum’n’bass s brutálními kytarovými breakdowny. Nejen tuhle pecku si budou moci slovenští a koneckonců i čeští fanoušci poslechnout naživo již 19. června, The Browning se totiž představí ve vyhlášeném bratislavském Randal Clubu.
Beat!
Elephant Talk (live)
Superkapela je tu!
Do pražského O2 universa míří již 18. června uznávaná super skupina Beat!, kterou tvoří bývalí členové King Crimson Adrian Belew a Tony Levin, které zde doplňují legendární kytarista Steve Vai a bubeník progresivního metalového fenoménu Tool Danny Carey. Milovníci progresivního rocku a virtuózní hry se tak mají rozhodně na co těšit.
Důkazem je i nedávný záznam koncertu Beat! z Los Angeles, kde skupina mimo jiné přehrála slavný song Elephant Talk, který King Crimson vydali už v roce 1981. Ačkoli se úplně nejedná o nářez hodný rubriky Natvrdo, za zmínku bezesporu stojí. Je až neuvěřitelné, jak si takové hudební osobnosti a ega dokážou na jednom pódiu vyjít vstříc a skutečně tvořit dohromady muziku, nikoli závody v honění tónů a stupnic.
Likho
Kapky deště
Těžká atmosféra
Závěrem bych rád uvedl snad tu vůbec nejvíce undergroundovou píseň, která kdy byla v této rubrice zmíněna. Jedná se o skladbu Kapky deště, kterou má na svědomí nový domácí projekt Likho. Ten se žánrově pohybuje na poměrně široké paletě plné postrockových, ambientních i blackmetalových ploch – atmosféra a důraz na táhlé skladby plné vrstev v této muzice hrají jednoznačně prim. Kapky deště patří mezi nejtvrdší kousky nového EP Quiet Zone, se kterým Likho slušně debutuje. Je sice znát, že nahrávka vznikala v domácích podmínkách a nějaká větší studiová postprodukce by jí určitě prospěla, i tak ale Likho silně oslovuje na první dobrou.