Dlouho to vypadalo, že se stane nemyslitelné – Rock for People bez Vypsané fixy. Nakonec se skupina stala prvním special guestem roku 2026. Její jméno sice nakonec bylo odhaleno den předem, přesto se o jejím vystoupení dá říct, že bylo překvapením. Příjemným. Chyběla by. Když se otvíraly brány festivalu, pozorovali jsme kouzelné scény. Z doslechu vím o chlapíkovi, který přímo od brány sprintoval ke stánku s „tatranským čajem“ se slovy „jdu se rovnou ožrat“. Ty, kteří běželi na první koncert dne, čekala o něco další trasa. Pohled na štrůdl závodníku o první řadu připomínal finále pražského maratonu. Tady se podle mě nekoncentrovalo čistě jen těšení se na Fixu, tohle byl výsledek ročního těšení se na festival.
Rock for People i Vypsaná fixa mají skvělé publikum, které si energii nerezervuje na později, ale nadšení ventiluje pokud možno okamžitě. S tím už jsou bohaté zkušenosti. Ve velkém stanu, kde dnes Fixa hrála, se lidé příjemně rozhehřívali, horké jádro se ovšem nažhavilo okamžitě a roztočilo moshpit. Jak jinak.
Sledovala jsem ještě čerstvé tváře návštěvníků a představovala si, kdo jezdí na Rock for People odjakživa a kdo je tu třeba poprvé. Tohle bylo fantastické uvítání pro každého. Člověka zaplavil pocit návratu domů. Zároveň Fixa, která už na Rock for People zažila všechno možné, ale jako první hrála premiérově, zařadila písně z nové desky Ideál. Můžete je vidět posté, ale pořád se u nich děje něco nového. Stejně jako na Rock for People, který se každý rok posunuje o něco dál. Osudové souznění. Stejně silné jako to, které má Vypsaná fixa s hokejovou legendou Jirkou Hrdinou, který s nimi i letos na Rock for People hrál na kytaru a pomohl koncert dovést do finále.
Teď už areálem duní Byt číslo 4 i We Came As Romans a čeká nás snad mnoho dalších bezkonkurenčně nejlepších chvilek.