Koncertní desky se odjakživa vydávaly ze tří důvodů. Buď jako forma naplnění smlouvy na určité množství alb mezi firmou a umělcem, který ale chce předčasně odejít. Anebo jako přidaná hodnota – pochlubit se, co dovedu naživo. Nebo přijít s nějakými novými nápady. Třetím důvodem může být dokumentární charakter alba. Třeba nějaká nezapomenutelná událost. Bůhví, co z toho bylo důvodem k vydání alba Lucie v Opeře 2022.

Zpěváci patří k těm, u nichž je stárnutí nejbolestivější. Výjimkou jsou folkaři. U nich je jedno, jestli a o kolik hlas zestárl, protože lidi u nich nehledí na pěvecké výkony, ale čekají na sdělení, na poselství.

Kdo zná Petra „Hraboše“ Hrabalika jako člena hardcorové formace Našrot nebo ze spolupráce s nebožtíkem Petrem Hoškem v projektu Maradona Jazz, bude nejspíš jeho druhou sólovou deskou překvapen. Obsahuje totiž podobně jako 11 let starý první díl na dvou CD nově natočené juvenilie z let 1982 až 1988. A navíc – je to většinou folk nebo folk rock!

A máme tu někoho, kdo uzpívá Žbirku! Bára Basiková na koncertě ke svým šedesátinám předvedla jeho Atlantidu a Fair Play takovým způsobem, že Miro tam někde na nebesích musel zářit radostí!

Německý kabaret stříhnutý latinským popem a americkým stand‑upem, zabalený do tradice českého divadelního šansonu a kupletu. Rozálie Havelková poskládala své raubířské písničky do one (wo)man show, které pobavilo divadelně laděným publikem vyprodaný sálek holešovické La Fabriky.

Tohle je příběh Jana Ivana Wünsche, baskytaristy a zpěváka skupin Hudba Praha a Jasná páka. V galerii těch, pro něž byla muzika život, nebo dokonce někdy i víc než život, patří Ivanu Wünschovi čestné místo. Napsal jen několik písní, ale všechny patří k tomu nejlepšímu, co obě skupiny kdy vytvořily. Byl to člověk, kterého měli všichni rádi, a kdyby existoval titul „Dobrý duch české nové vlny“, nejspíš by byl jeho prvním nositelem.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v únoru roku 1993?

V uplynulých měsících vyšla řada koncertních desek a většina úplně zbytečných! Miraiovská Live 02 arena k nim bezpochyby patří. Je to jen jistý druh památky na koncert v největším českém sále.

Tak další kapela slaví čtyřicátiny! Po Precedensu to jsou Krásné nové stroje. Leadery obou kapel jsou malíři – Martin Němec za Precedens, Stanislav Diviš za Krásné nové stroje. Ti dva ale nejsou jedinými výtvarníky, kteří od osmdesátých let šéfují rockovým kapelám. Cosi to vypovídá o generaci muzikantů a kapel, které se vynořily těsně před půlkou osmdesátých let.

V Praze se mnozí dívají na jesenickou kapelu O5 a Radeček skrz prsty. Říká se jim Nul pět a… (jméno Radeček láká k použití různých rýmů). Přitom je to kapela až překvapivě úspěšná. V jejich hodinu a půl dlouhém programu by se určitě nejméně pět nebo šest rozhlasových hitů našlo.