Vladimír Pinta pracoval 30 let jako pedagog ve výchovném ústavu, kde se snažil motivovat mladé lidi k lepšímu životu. Svůj veškerý volný čas trávil hudbou. Prošel kapelami, v nichž spolupracoval s řadou známých hudebníků a zpěváků, včetně začínajícího Karla Gotta nebo Karla Hály či Oliny Svobodové. Působil také v zahraničí a vydal řadu alb a písní pro posluchače jazzu a swingu.
„Z Pragokoncertu mi kdysi přišlo hodnocení: Hráč průměrný, ale noty přečte, dobrý záskokář,“ dával Pinta k lepšímu historku ze začátku své kariéry. „Mělo to znamenat, že umím prd. Ale když byl někdo nemocný nebo se opil, dávali mi flek v těch nejlepších kapelách.“
Raději na ulici
Místo kariéry ve slavných kapelách dal ale Pinta nakonec přednost dráze pouličního umělce. Hraní v pražských ulicích se věnoval čtyřicet let. „Lidi na ulici si musíš získat, není to jako když jdeš na koncert,“ citovali jeho motto pozůstalí. V porevoluční Praze jste ho mohli nejčastěji potkat na Zámeckých schodech, odkud postupně přesídlil na Karlův most. Posledních dvacet let života hrával turistům i místním na Staroměstském náměstí, kde k jazzovým a swingovým skladbám přidával taneční kreace i osobní kouzlo.
„Do poslední chvíle držel saxofon a dělal to, co miloval nejvíc – hrál a přinášel radost lidem kolem sebe. Jeho obdivuhodný přístup k životu, plný šarmu a vtipu, bude chybět nejen jeho rodině, přátelům, ale také všem, kteří měli to štěstí ho potkat,“ uvedli v posledním rozloučení s Vladimirem Pintou jeho nejbližší.
Veřejnost se se známým pražským muzikantem bude moc rozloučit 4. prosince ve 13:00 v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.