Americká zpěvačka Cher se narodila jako Cheryl Sarkisian 20. května 1946. Už jako teenagerka se stala na scéně nepřehlédnutelnou. když s budoucím manželem Sonnym Bonem založila duo Sonny & Cher a jejich hit i Got You Babe se stal jednou z nejhranějších skladeb 60. let. A hraje se dodnes. Stejně jako další šedesátkový hit Bang Bang (My Baby Shot Me Down), sedmdesátková disko hymna Také Me Home a se skladbami If I Could Turn Back Time nebo The Shoop Shoop Song bychom mohli pokračovat až do devadesátek.
Jenže pak se něco zadrhlo. V polovině 90. let Cher sice dál nahrávala, ale komerčně byla na tobogánu do zapomnění a třeba album It’s a Man’s World byl z komerčního hlediska takový propadák, že si Cher musela přivydělávat v reklamách na kosmetiku.
Její život by vydal ne na článek, ale na celou knihu, ostatně jen příběh Sonny & Cher se dočkal celovečerního filmu, a to v něm leccos nezaznělo. Pro nás je ovšem zajímavý rok 1998, kdy se Cher vrátila na vrchol způsobem, který tehdy zasáhl do vývoje populární hudby a posunul hranice šoubyznysu.
Řeč je o tanečně popovém albu Believe. Cher zkusila skomírající kariéru znovu nakopnout totální změnou prostředí, oslovila britské producenty a skladatele, nahrála je v Británi a pod dohledem britské větve labelu Warner. Její ředitel Rob Dickins věděl, jak na to, ale nejdřív potřeboval se Cher pohnout. Měla se kompletně odstřihnout od rockových balad z propadáku It’s a Man’s World a přijít s něčím, co od ní tehdy nikdo nečekal.
Cher na Dickinsův návrh vzpomínala v rozhovoru pro New York Times: „Řekl mi: chci po tobě taneční desku. Odpověděla jsem mu, že do toho nejdu. S tím mívám problém. Když mi někdo říká, co mám dělat, a já si tím nejsem jistá, tak se mi do toho nechce.“
Rozpačitá a později otrávená byla i ze snah o hit v podobě pilotního singlu Believe, jak potvrdila v citovaném rozhovoru: „Zkoušeli jsme nahrát Believe asi tak po gazilionté. Prohlásila jsem: hele, mě už to fakt nebaví. Pojďme si prostě jenom pustit tohle cédéčko a na chvilku si oddechnout.“ Šlo o album Andrewa Roachforda, kterého to ráno Cher viděla v televizi a náhodně si jednu jeho desku koupila cestou do studia. A když slyšeli, jak na nahrávce zpěvák prohnal hlas vokodérem, zkusili to taky. A bylo to tam. Na gaziliontý první pokus.
Tak vznikl tzv. Cher efekt, postup, kdy se ve studiu odbourá veškerý ostych vůči autotune a naopak se hlas zkreslí na hranici rozpoznatelnosti, klidně na úroveň, kdy máte pocit, že místo lidského hlasu slyšíte robota. Autotune byl v hudbě už předtím, ale ve vrcholném popu to bylo víceméně tabu. Pak přišla Cher, nazpívala Believe a popmusic už nikdy nebyla jako dřív.
Byl to takový hit, že inspiroval řadu dalších hvězd a hvězdiček, aby v následujících letech zapojily autotune bez ostychu. Dříve to byla pomůcka, jak doladit chyby ve zpěvu, po Believe se z toho stal nový aranžerský trend, který naopak původní hlas schválně vzdaloval přirozené poloze.
Dnes jde o okoukaný, resp. oposlouchaný trik, ale v roce 1998, tuplem pro mainstreamové publikum chtějící si jen tak trsnout, šlo o inovátorský zvuk. Futuristicky znějící autotune do tanečního tempa skvěle sedl a i když singl vyšel až v říjnu 1998, můžeme ten rok bez přehánění označit rokem Cher. Alespoň co se dění v popu týče.
Pro Cher to byl comeback jako hrom, první místo v hitparádách jedenadvaceti zemí hovoří za vše. V Česku si sice Cher na vrchol hitparády nesáhla, ale aspoň získala tehdy udělovaného Anděla v kategorii zahraniční zpěvačka. V Británii trhla rekord pro nejprodávanější zpěvačku a v USA se dokonce zapsala do Guinessovy knihy rekordů, když se ve dvaapadesáti letech stala nejstarší zpěvačkou na prvním místě hitparády Billboard Hot 100.
Když se před třemi lety u příležitosti pětadvaceti let od vydání Believe časopis People Cher zeptal, jestli výročí nějak oslaví, odpověděla se smíchem: „Ani náhodou. To vůbec není nic extra, naopak, pěkně mě to sere! Říkám si jenom: jak to mohlo tak utéct?“ A vida, další výročí je tu, tentokrát Cheřiny osmdesátiny. Přejeme všechno nejlepší! A pokud byste se o příběhu vzniku alba Believe chtěli dozvědět víc, věnovali jsme se mu v tomto článku.