Willis patřil k nejvýraznějším hlasům Zappovy pozdní éry. Do jeho kapely se dostal v roce 1978 a s přestávkami s ní zůstal až do posledního Zappova turné v roce 1988. Právě on se stal hlasem Joa v rockové opeře Joe’s Garage, kterou Zappa vydal v roce 1979. Objevil se i na deskách Tinseltown Rebellion, You Are What You Is, The Man From Utopia, Thing-Fish, Them or Us nebo Frank Zappa Meets the Mothers of Prevention. Hrál také rytmickou kytaru na sérii Shut Up ’n Play Yer Guitar.
Se Zappou se Willis poprvé setkal ještě jako student Washington University v St. Louis. Po koncertě mu nabídl své služby zpěváka, později odjel na konkurz do Los Angeles a začala spolupráce, která trvala téměř deset let. V Zappově ansámblu patřil k nejvýraznějším figurám. Sdílel s ním specifický smysl pro humor i schopnost zvládnout komplikované muzikantské party.
Rodina v prohlášení uvedla, že Willis byl hudebníkem, jehož „nezaměnitelný hlas, humor a umění zanechaly trvalou stopu v hudebním světě“. Připomněla také jeho vztah ke komunitě Zappových fanoušků. Na Willise vzpomínali i bývalí Zappovi spoluhráči. Bubeník Chad Wackerman, který s ním hrával na turné v letech 1984 a 1988, napsal, že byla „zábava mu být nablízku“ a že jeho kreativita a humor dělaly Zappovi na pódiu radost. Zároveň ho označil za jednoho z nejlepších zpěváků, s nimiž měl možnost pracovat.
Po Zappově smrti v roce 1993 Willis pokračoval ve vlastních projektech a zároveň se pravidelně vracel k Zappovu repertoáru. Hrál s řadou tribute sestav včetně Project/Object, Bogus Pomp, Ossi Duri, ZAPPATiKA nebo The Muffin Men. „Chybí mi. I já potřebuju svoji dávku Franka,“ řekl v rozhovoru pro JamBase na adresu Zappy. Několikrát se představil i v České republice, například v rámci koncertní série Prague International Bluenight.
Ike Willis se narodil 12. listopadu 1955 v St. Louis. Zemřel 16. května 2026. Bylo mu 70 let.