Když Ozzy v roce 1991 vydal album No More Tears a odjel k němu turné, oznámil, že s muzikou končí. Ale víme, jak to u celoživotních rockerů chodí, vydrželo mu to jenom pár let. Už o tři roky později se k muzice vrátil.
Sestavil okolo sebe téměř nový tým. Zůstal kytarista Zakk Wylde, ale na basu přibral bývalého parťáka z Black Sabbath Geezera Butlera, za bicí zasedl Deen Castronovo, pozdější bubeník Journey. Nové písně vznikaly v širším kolektivu. Například hit See You On The Other Side napsal Ozzy s Wyldem a Lemmym Kilmisterem, My Little Man složil zpěvák se Stevem Vaiem. Jejich cesty se ovšem během skládání rozešly, Vai později v jednom z rozhovorů přiznal, že mu z doby práce na Ozzmozis zůstalo tolik společně složených skladeb, že by vydaly prakticky na novou Ozzyho desku.
Ozzmozis vyšla 23. října 1995 a komerčně to nebyl ani trhák, ani propadák. U kritiků ovšem sklidila spíš rozporuplné recenze. Ozzymu to ovšem nemuselo moc vadit, z pilotního singlu Perry Mason byl hit, stejně tak See You On The Other Side vydržela ve zpěvákově setlistu další roky. Navíc na vydání alba navázal úspěšným turné Retirement Sucks (Důchod stojí za prd).
Možným důvodem, proč Ozzyho comebacková deska nesklidila velké ovace, je výměna producentů v polovině procesu. Ozzy původně svěřil produkci Němci Michaelu Wagenerovi, který se profiloval především jako metalový producent (a mistr zvuku). Dělal s Metallikou, Megadeth, Mötley Crue, Skid Row nebo Dokken. Vedení Epic Records však nebylo z prvních ukázek nijak nadšené, a vynutilo si změnu producenta. Práci na albu převzal Michael Beinhorn, který se věnoval spíš alt-rockové a grungové scéně. Dělal například se Soundgarden, Soul Asylum a produkoval i komerčně zlomovou desku Red Hot Chili Peppers Mother’s Milk. Už z výčtu těchto kapel lze poznat rozdíl mezi oběma producenty. Ozzy si však rozdělaný materiál s Wagenerem schoval a později jako bonusy vyšly alespoň některá dema včetně Perry Mason a See You On The Otherside ve Wagenerově verzi.