Londýnské duo Prima Queen tasilo trumfy křehkým singlem Butter Knife. Mluvený orchestrální indie song je dle kapely odrazem toho, jak pomalu ztrácíme milovanou osobu kvůli Alzheimerově chorobě. Ztráta je po skonu matoucí, protože člověk truchlí nejen nad osobou, kterou znal před vypuknutím nemoci, ale také člověkem, jímž se po propuknutí nemoci stala. Singl produkovaly Fern Ford a Juliette Jackson z kapely The Big Moon.
Roanoke je kapela z Nashville v Tennessee, v níž prim udávají zpěvačka Taylor Dupuis a zpěvák a kytarista Joey Beesley. Pár, který si nedávno prošel rozchodem. Ale stejně jako v případě Fleetwood Mac v jejich nejslavnějších dobách to i tady stále hudebně jiskří. Důkazem je nové EP Wolf Motel vyprávějící působivý příběh o lásce, zármutku, nostalgii, nových začátcích a dobrodružství. Kapela je natočila právě v době rozcházení se dvou svých hlavních členů. Náladová, éterická i epická hudební krása, jak dokazuje třeba skladba The Reckoning.
Novinkové album Desert Flowers vyšlo také Heather Trost. Když je dávala dohromady, představovala si prý, jak sedí na stolové hoře uprostřed suchého podnebí a písku. I s malým množstvím vody k přežití polní květiny kvetou. A právě tato vize je ozdobou okolí Trost's Albuquerque, místa kde se střetává venkovská nádhera a prázdnota a odkud zpěvačka a houslistka pochází. Album, nabízející ssofistikovanou směs psychedelie a snového avant-popu, které Heather Trost nahrála v domácím studiu se svým partnerem a kolegou z kapely A Hawk & A Hacksaw Jeremym Barnesem, rozhodně stojí za poslech.
Norská zpěvačka a skladatelka Jenny Hval se přihlásila s novým singlem Buffy. Už na koncepčním albu Blood Bitch (2016) se zaobírala upíry a menstruací. Aktuální skladba odkazuje na televizní seriál Buffy, přemožitelka upírů, neboť Hval se zalíbila myšlenka, že televizní seriál jako je Buffy může být použit jako kreativní a politická zkouška, jako epizodická forma nacvičující svržení diktatury, plutokracie nebo teokracie. Hudebně jde o křehkou záležitost stojící na hlase Janny Hval a syntezátorech.
Sarah Mary Chadwick vydala nové EP. Nazvala je Flipped It a stejně se jmenuje i singl. Zpěvačka a vizuální umělkyně původem z Nového Zélandu, žijící v australském Melbourne na něm uhrančivě naléhavým hlasem posluchači nabízí výpravu za příběhem. Jde ostatně o standard, protože zaposlouchat se do tvorby Sarah Mary Chadwick znamená stát se tichým pozorovatelem jejích myšlenek o lásce, smrti a duševním zdraví, jež se bytostně dotýkají jejího vlastního života. Při poslechu Flipped It může překvapit, že ještě než se v roce 2012 vydala na sólovou dráhu, strávila deset let v čele grungeové kapely Batrider - pro porovnání kontrastu zkuste třeba skladbu Number One.
Kiersten Asbill Chow, hudebnice z Brooklynu vystupující pod uměleckým jménem Kierst, vydala v listopadu debutové EP Thud. Hudebně je odrazem její introvertní osobnosti. Přitom veřejně začala vystupovat po barech v rodné Columbii ve státu Jižní Karolína už ve svých patnácti. Se spolužáky později založila i kapelu. Sólově se věnuje tomu, co se jí samotné líbí - shoegaze a dream pop, kde je zásadním prvkem atmosféra nahrávky.
Hayden Durham, aka Hyd, vydala debutovou desku Clearing. Nejde o žádné nové jméno na scéně, Hayden Durham byla dlouholetou členkou PC Music, londýnského hudebního kolektivu a nahrávacího vydavatelství, známého průkopníka nové vlny synteticky znějícího, maximalistického a vysoce koncepčního popu. Novinka se nese v podobném duchu, ale najdete na ní i experimentálnější impulsy.
Breanna Barbara, muzikantka z Qeensu v New Yorku, vydala své druhé album Nothin' But Time. Navazuje jím na debut Mirage Dreams (2016), a to i pokračováním hudební různorodosti a výraznými silnými vokály. Cestu do světa psychedelického popu si razí prostřednictvím tvrdého blues-rocku, ale i jemných syntezátorů.
Australská zpěvačka Gena Rose Bruce chystá vydání své druhé desky. Jmenovat se bude Deep Is the Way, vyjde 27. ledna 2023 a nabídne jedenáct položek. Dvě z nich už jsou k dispozici - Foolishly In Love a titulní skladba Deep Is the Way. V obou případech jde o duet s Billem Callahanem, s nímž si Gena Rose Bruce dopisovala během lockdownů. Texty si vyměňovali přes oceán, s občasnou prodlevou několika týdnů mezi jednotlivými odpověďmi. Nemožnost koncertovat jí také umožnila užívat si terapeutických kvalit přírody díky nově objevené lásce k zahradničení, která vyústila až v jeho aktuální studium.