Goethe řekl: „Více světla!“ Jan Žižka údajně pronesl: „Moji kůži použije na blány bubnů za českou věc.“ Michael Jackson si řekl o mléko, ale někteří jeho životopisci se domnívají, že tím myslel lék propofol, na kterém byl závislý. Elvis Presley řekl: „Jdu do koupelny, abych si četl.“ Krále rock´n´rollu našli mrtvého na míse se staženými kalhotami a s knihou o životě Ježíše Krista v rukou. A Freddie Mercury řekl: „Musím čůrat.“ Uskutečnil to až na druhém břehu.
Petr Novák byl divný patron. Znal jsem ho už od dob George and Beatovens jako těžkého introverta, který víc chlastal než jedl. Myslím, že všechno ze sebe dával do zpěvu. Jako kdyby se tím úplně vyprázdnil, sedával denně v napůl baru, napůl bufetu, kterému se říkalo Bistříčko. Stál v podloubí na Malém náměstí. Otevírali v devět a devět nula pět tam už stál Petr na značkách. Měl to totiž z domova jen pár kroků. V Bistříčku lemtal pivo až do zavíračky, ale jak se horšil jeho zdravotní stav, někdy odpadl už v poledne. Říkali jsme si s Láďou Kantorem, že tam má úřední hodiny.
Ke konci života už skoro nepil, lékaři mu to zakazovali. Ale v Bistříčku sedával dál, jen pivo mělo úplně spadlou pěnu a muselo být už úplně teplé. Jednou jsem šel okolo a jak ho tak přes výlohu vidím, vlezl jsem dovnitř a povídám: „Ahoj Petře, neměl bys pít.“ Zvedl se ve své výšce (byl to v té době asi nejvyšší český zpěvák) a řekl: „Jdi do prdele.“
O den nebo dva později ho odvezli do nemocnice, odkud se už nevrátil. Určitě tam ještě s někým mluvil, ale já – aspoň sám pro sebe – beru ta Petrova slova jako poslední. A občas, když mám káravou, moralizující nebo přemoudřelou náladu, tak si je připomenu.
Bistříčko už dávno není. Místo něj tam stojí luxusní kavárna. A skoro naproti bývalému Novákovu oblíbenému podniku stojí Hard Rock Café. Beru to – aspoň podle názvu – jako poctu nešťastnému zpěváku. I když hudba, kterou Petr dělal, s hard rockem moc společného neměla. Ale kdo by se s Věčností o takový detail hádal.