Její příběh je s odstupem let celkem jasný. Vznikla po takzvaném sarajevském atentátu na přelomu let 1997 a 1998, jak byl označován vnitrostranický rozkol v ODS ohledně falešného financování strany, který vedl k pádu vlády Václava Klause. Nutno k tomu dodat, že symbolem ODS v té době byl modrý pták a strana přijala světle modrou barvu za svůj marketingový symbol.
Hejma, v té době výrazný obdivovatel Strany modrého ptáka, napsal písničku jako jakýsi povzbuzující song, který pak ODS zhusta používala ve volbách roku 1998. Bez přehánění lze říci, že svým sloganem pomohla k comebacku původního jádra strany.
Ovšem to není ten hlavní důvod, proč jsem si na megahit Žlutého psa vzpomněl. Nedávno jsem ho znovu slyšel a zaujaly mě tam verše: „Modrá je Raketa, ta moje holka/ Modrá je vzpomínka na Mikiho Volka.“ Ta druhá půlka je jasná. Modrá, v angličtině „blue“, znamená i smutný. V písni je ještě jedna podobná narážka „modrá je v Americe tráva“, čímž je míněn bluegrass. No jo, ale proč je modrá raketa?
Tuhle jsme s Alexandrem Guhou z Óčka, který píše knihu o bizarních míšených nápojích, vzpomínali na různá míchaná svinstva, která jsme v životě pili, a přišla zmínka na už dávno nevyráběný alkoholický nápoj ze sedmdesátých a osmdesátých let, který se jmenoval Raketa. Měl 35 % alkoholu a byla to obdoba karibského pomerančového likéru Curacao.
Raketa měla sytě modrou barvu, ovocnou příchuť a dodnes si pamatuju, že to byl snad nejsladší likér široko daleko. S francovkou Alpa, přelitou přes kostku cukru, a sodovkou se v některých mimopražských hospodách podávala jako Plážový drak. A asi nejbizarnější, o čem jsem slyšel (ale naštěstí ho nepil) byl drink nazvaný Poblitý pošťák: Raketa, tuzemák a kapka mléka nebo smetany. Ovšem správní rockeři pili Raketu samotnou. Větší bolehlav myslím neexistoval.
Zdálo se mi nespravedlivé, že rocková kapela opěvuje jen tento nápoj, jenž se mimochodem prý začal znovu vyrábět, a na další likéry, které pili pozdní hippies a punks, se zapomnělo. Vzpomněl jsem si jen na Zelenou, kterou zpíval Babalet ještě s tragicky zesnulým Alešem Drvotou. Ta byla postavena na podobném principu jako modrá je dobrá. Nikde v písni není řečeno, že je o peprmintovém likéru, ale přesto ji všichni tak dodnes chápou.
V mnoha ostatních skladbách nějaké narážky na hospodské speciality najdeme, ale už to nejsou tak výrazné připomínky. Zrovna u peprmintky tu máme od Tří sester pověstný citát „dám si sedm piv a jednu zelenou“, najdeme pár narážek na vaječňák hlavně ve vánočních písních, třeba u Pokáče (Nikde nikdo není), Slávek Janoušek má Fernetovku, Totální nasazení Fernet a Tři sestry alespoň název alba Fernet Underground. Hodně takových písní mají i zřídka vystupující Vagyny dy Praga.
Lexa Guha mi vyjmenoval několik desítek dalších nápojů, jejichž receptury posbíral po českých hospodách zvláště u starších stolovníků a už brzy je vydá jako knížku. Mladí prý už takové nápoje moc nepijí. Asi má pravdu. I já je mám spojené s bohatýrskými koncerty Flamenga, Katapultu, Citronu nebo Törru a s nezapomenutelnými následnými kocovinami.