A jízdu, která by měla přinést skvělou atmosféru a energii, lze skutečně očekávat. The Subways za dvacet let na scéně v Česku doslova zdomácněli a představit si jejich evropskou šňůru bez zdejší zastávky je téměř nemožné.
Kapela kytaristy a zpěváka Billyho Lunna a basistky a vokalistky Charlotte Cooper se s novou bubenicí Camille Phillips, která nahradila původního bubeníka Joshe Morgana, v Lucerna Music Baru společně představila už letos v březnu. A jak je u The Subways obvyklé, společně se prezentovali kombinací garážového rocku, punkové energie a show, která diváky strhla. Phillips do tohoto dobře šlapajícího soukolí skvěle zapadla, britský deník The Guardian ostatně napsal, že „The Subways jsou s Camille Phillipsovou ještě lepší, než byli předtím“.
Také The Subways letos vydali novou desku. Novinka Urcentain Joys přišla až osm let po předchozí eponymní desce. V mezidobí Billy Lunn odešel studovat na univerzitu, byla mu diagnostikována hraniční porucha osobnosti, potýkal se s problémy s alkoholem nebo oznámil, že je bisexuál. I proto možná nová deska obsahuje kombinaci řady nejednoduchých témat, která jsou ale, jak je u The Subways zvykem, zabaleny do klasických rockových vypalovaček se zpěvnými refrény.
A jak je z dosavadních koncertů turné patrné, předchozí obtíže nezanechaly na Lunnovi žádné následky. Po pódiu se stále pohybuje s obrovskou intenzitou, komunikuje s fanoušky a užívá si možnost být na pódiu a hrát mix svých největších hitů kombinovaných s novinkami z nového alba.
Podobný model na turné používají i Ash, kteří se do Prahy vrací znovu po třech letech. Přijíždí s novou deskou Race the Night, na které předvedli, že to rozhodně pořád ještě nebalí. Díky pozitivní energii, melodické svěžesti a nesporné dynamice se albu dostalo pozitivního přijetí. Ostatně zpěvák, kytarista a lídr Ash Tim Wheeler desku popsal jako oslavu radosti z hraní.
Novinkové album kapelu ukázalo v trochu jiném světle - přineslo směs klasických rockových hitů a experimentálních skladeb, které dokazují, že se Ash nebojí stále posouvat své hudební hranice a zvyklosti.
Na koncertech je navíc Tim Wheeler stále stejně charismatickým frontmanem a jeho kytarové riffy, hrané na ikonickou kytaru Flying V, jsou stále stejně nakažlivé. Pozoruhodné na tom je, že Wheeler zní i po letech stejně dobře, jako v době, kdy kapela vyprodávala o dost větší sály než je Lucerna Music Bar.
Spojení dvou tradičních značek kytarového rocku dává jistotu, že v Praze znovu půjde o vydařený večírek. Obě kapely se ostatně na pódiu představí i společně, kdy jako součást přídavku po setu Ash zahrají jejich Oh Yeah v předělané verzi, kterou obě kapely vydaly jako 7palcový singl. V Lucerna Music Baru je tak o dobrou zábavu postaráno.