The Kooks kdysi byli ve správný čas na správném místě. Polovina první dekády nového století patřila britským kytarovkám. Franz Ferdinand, Kaiser Chiefs nebo Arctic Monkeys rozrazili ostrovním kapelám dveře do Evropy. The Kooks do té vlny spadají, ne že ne. Je to ryzí britský indie rock, svého času nekonečně šťavnatý a inspirativní, dnes tak trochu soundtrack uplynulé doby.
Bylo to znát na publiku. Téměř vyprodané Forum Karlín bylo plné zástupců střední generace, kteří ovšem Kooks dobře znali a poctivě s kapelou odzpívali kdejakou písničku. Ono když na začátku koncertu zazní Sofa Song a hlavně rozhopsaný hit Always Where I Need To Be, líp snad ani takový večírek otevřít nejde. Nasadí to tempo, šťávu a hodně dělal i výtečný zvuk. Z původní sestavy už sice zůstali jenom frontman Luke Pritchard a multiinstrumentalista Hugh Harris, ale ostatní na pódiu vůbec nepůsobili jako doprovodná kapela, naopak. Hrálo jim to skvěle a Pritchardův hlas neztratil nic ze svého mladického kouzla.
Dovolím si osobní poznámku, mám rád, ba přímo zbožňuji jejich čtvrtou studiovku Listen z roku 2014. Považuji ji nejen za jejich nejlepší desku, ale jedno z nejnašlapanějších alb v rámci celého britského indie rocku. A asi můžu přiznat, že jsem si přišel do Fora poslechnout hlavně skladby z této éry. Westside, Bad Habit a především Down mě téměř dojaly, jak skvěle byly zahrané, nazvučené a hlavně pořád fungují, i když se doba změnila a dnes jsou trendy úplně jiné kytarovky. Tvorba Kooks zkrátka s časem obstála, což se o řadě jiných britských kapel, které vystřelily před dvaceti lety, říct nedá.
Hlavně ale tato kapela dokázala ze sedmi studiovek vytáhnout řadu chytlavých hitů, z nichž bez problémů složí hodinu a půl dlouhý set. Já si přišel poslechnout písně z Listen, ale každý v sále mohl mít jinou oblíbenou desku a stejně si přišel na své.
Spokojené, ba nadšené publikum, výborný zvuk, sehraná kapela a (snad upřímně) bavící se dvojice Pritchard – Harris, to všechno do sebe ten večer zapadlo a výsledkem byl výtečný koncert. Ne že byste na něj vzpomínali za pět let, ale byl to hezký návrat do doby, kdy britský indie rock frčel po celé Evropě a na mejdanech se do rána pařilo na ostrovní kytarovky včetně The Kooks.
Pritchardovi budiž ke cti, že se nijak nevykecával, sem tam hecoval publikum klasickými frázemi jako „Jak se bavíte?“, ale jinak to do lidí valil hit za hitem a uteklo to jako voda. Tak mě to namlsalo, že bych šel klidně zítra znova. Snad zas brzy přijedou.
Verdikt: 85%
Forum Karlín, Praha, 25. 2. 2026