50 nadějí české hudby jsme probírali také v podcastové revue Noty vole. Poslouchejte na Seznam Podcastech.
Impolite
„Nezdvořáci“ z Litomyšle
Vznikli původně jen jako doprovodka zpěvačky Barbory Klusové, ale nakonec se z nich stala plnohodnotná kapela. Pětice z Litomyšle mě baví hlavně lehkostí svých písní. Někdy je to víc do folku a někdy víc do pop rocku. Taky mě zaujala harmonie hlasů dívek, protože jim to parádně ladí. A jsou to právě jejich dvoj- a trojhlasy, co dělá z Impolite zajímavou kapelu z nabídky těch, které se vezou na podobné vlně. Za pozornost stojí i jejich kvalitní angličtina – ostatně jsem rád, že tohle už dnes bývá standardem. Pokud hledáte mladou a dynamickou poprockovou kapelu, určitě si Impolite pusťte, budete příjemně překvapeni. Sama skupina říká, že zrovna zalézá do studia nahrávat nový materiál. Budeme je sledovat a dáme vědět, jak to dopadlo. – wlado
Jan Hilar
Sahara potkal Springsteena
„Tohle tady obecně chybí. Trochu jednoduchého přímočarého rocku s básnickými texty, prostě aby se jen neomílal refrén, ale text nás donutil se aspoň občas zamyslet,“ opěvoval loňský singl Úsvit v bouři od písničkáře Jana Hilara v rubrice Feedback Dany Stejskal. Neváhal v něm ostravského hudebníka a producenta přirovnat k Janu Saharovi Hedlovi. A něco na tom je. Málokdo z mladé generace tu dokáže (nebo má vůbec zájem) psát tak vrstevnaté a skvěle vystavěné písně klasického střihu. Dokonce by se klidně dalo říct, že Hilar je písničkářem springsteenovského typu. Má v sobě tu správnou syrovost i muzikálnost. Nebojí se zvonění kytar ani emocí piana. Letos by měl přijít minimálně s dalším singlem pro značku Indies Scope a chystá se začít i systematicky koncertovat. Pokud udrží nastavenou úroveň, jistě o něm a jeho kapele Noční směna neslyšíme naposledy. – Honza Vedral
Janet A
Vzhůru do klubů!
Brněnská skupina Janet A je postavená kolem zpěvačky, skladatelky a muzikantky Anety Přívarové a kytaristy Tomáše Suchánka. Hraje syrový energický rock s nádechem devadesátkového grunge. Janet A mají smysl pro temnou atmosféru i melodie, jež stojí a padají s výrazným vokálem zpěvačky. Dobře je to patrné na debutovém albu From the Left to the Right End z loňského roku, na které se kapele podařilo dostat to nejdůležitější – emoce. I tak ale platí, že hudba Janet A nejlépe vyniká na živých vystoupeních. Je to zkrátka typická klubová kapela, která má rockový drajv a přitom dokáže strhnout posluchače. A to je na současné domácí alternativní scéně osvěžující. Schválně si na ně zajděte a přesvědčte se sami. – Marek Reinoha
Jara Vymer
Pop rock se soulovým nádechem
Jara se narodil na pobřeží Kostariky, vyrostl v česko-španělsko-britské rodině a s hudební tvorbou začínal v Anglii. Proto to česky znějící jméno bez diakritiky. Poslední roky ale texty v angličtině vyměnil za u nás perspektivnější češtinu, kterou ovládá stejně dobře. Jeho aktuální poprocková hudba je zajímavá velkorysou produkcí a výraznými vlivy soulu a gospelu, jenž je mu evidentně blízký. Dobře je to slyšet na písni Střelnej prach, kde postupně vrství nástroje a aranže až do finálního ohňostroje. Na březen 2026 chystá vydání debutového alba nazvaného 22 a dál…, kde zpracovává zásadní momenty svého života právě od věku dvaceti dvou let do současných šestadvaceti. Kromě toho dokončuje studium na Konzervatoři Jaroslava Ježka a produkuje hudbu jiných začínajících umělců. – Ondřej Kubín
Juli Koli
Doporučeno Rychlými kluky
Tak Rychlí kluci už mají od loňska ve svých řadách i holku. Jmenuje se Julie Kolínková, říká si juli koli a má za sebou zatím opatrný, ale docela sebevědomý vstup na scénu. Poprvé její vokál zazněl v hitu Window Shopper od Calina. Loni stihla vydat vlastní první EP Konec prázdnin, ale také vystoupit v O2 areně na Calinově koncertě a ve vedlejším O2 universu se Steinem27. Podobně jako Sarah Rikas u Milion+ i úspěch juli koli ukazuje, že české rapové labely do budoucna nebudou jen pánskými kluby. Právě to by se letos mělo ukázat v plné palbě. Juli koli v lednu vydala vlastní double track Echo/On and off a objevila se také ve skladbě V posteli na sledovaném albu Boyband od Gufrau. Nadále se chystá vydávat singly a postupně si budovat vlastní fanouškovskou základnu. Většího releasu bychom se mohli dočkat na podzim. – Honza Vedral
Karolina & Eva & Regal
Čisté hlasy, osobitá hudba
Dobře, dobře. Jméno Zdeněk „Regal“ Jurčík určitě do Nadějí nepatří. Producent a muzikant známý hraním s Priessnitz, Letní kapelou, Monikou Načevou a řadou dalších toho má za sebou už hodně. Ale je jen jednou třetinou nového projektu, v němž objevil dvě opravdu výjimečné zpěvačky – Karolínu Kmeťovou a Evu Danielovou. Natočil s nimi zatím jedinou, ale zato podmanivě krásnou, éterickou a silnou píseň Antonín. Její inspirací je kaple svatého Antoníčka, z níž vyvěrá čistá pramenitá voda a má být první součástí cyklu Písně Rychlebských hor. Natáčelo se v pokojíčkovém studiu, bez dolaďování a studiových zásahů. A výsledek má ve své křehkosti mimořádnou sílu. Pokud takhle bude znít celé album, mohla by to být mimořádná událost. – Honza Vedral
Katannah
Rapová sekačka
Málokdo to v současném rapu „seká“ jako teplický rodák. Poprvé jste ho mohli zaznamenat před dvěma lety, kdy se dostal do finále talentové soutěže The Mag Wrap. Od té doby ukázal, že má v sobě mnohem víc. Loni mu vyšlo album The Underdog, kde se jako host objevil i severský přítel ve zbroji Robin Zoot. Právě na téhle desce Katannah ukázal, že svým rapem dokáže naskočit na jakýkoli beat a podle něj pozměnit flow. A také se texty a punchlines razantně odlišit od feťáckých a jinak machrovacích trendů, co český rap takřka udusily. Je radost sledovat, že se tu rodí nová generace hlasů, které o sobě dávají znát a mají co říct. Katannah se i díky tomu dostal do hledáčku silného labelu, takže na letošek chystané album Sever rodí hvězdy by mělo vyjít u Universal Music. Podle singlů, které zatím vyšly, to bude stát za to. – Petr Malásek
Kate Maple
Milujeme trojhlasy!
Šestičlenná severočeská kapela Kate Maple se dala dohromady před třemi lety a loni vydala debutové EP Those Days Before. Na první poslech je u nich znát láska k americkému folk rocku a americaně. Tahle parta se ovšem nebojí ani ryze poprockových poloh, ovšem zahraných s bravurou a samozřejmostí. Jejich hudba v sobě nese nádech sluníčka a slámy. A v tomto případě je to myšleno v dobrém. Kromě skvělé sehranosti kapela vyniká i trojhlasými vokály, což na první dobrou v souvislosti se žánrem, který hraje, evokuje The Corrs. Což je, mimochodem, zvuk, jenž na české country scéně chybí už delší dobu, minimálně v tak vynikající technické kvalitě. Kate Maple díky tomu znějí osobitě. Což se na jinak dost přeplněném žánrovém poli může jen hodit. –Jarda Konáš
Kontua
Tvrdě, česky a moderně
O skupině Kontua jsem psal koncem minulého roku ve Feedbacku, kde mě mile překvapila česky zpívaným alternativním metalem. Naopak mě už nepřekvapilo, když jsem zjistil, že předskakovali Škworům v O2 universu. Tahle parta působí vyzrále, ví, co chce dělat, a hlavně už teď našla svůj styl a zvuk. Není u nás moc kapel, které by měly odvahu hrát takový žánr s českými texty, a tak zaplať pánbůh za ně. Právě to je odděluje od celé plejády podobných kapel, které s angličtinou zkrátka a dobře nemají velkou šanci prorazit. Navíc tak nabírají na svébytnosti a zapamatovatelnosti. Jsem dost zvědav na nějakou první větší nahrávku, protože zatím se Kontua prezentuje čistě singly. Možná už by to nějaké, klidně trochu koncepční album chtělo. – Lukáš Rešl
Líná neděle
Folk ve svetru
Olomoucká kapela Líná Neděle sama o sobě říká, že vychází z jednoduchého folkového písničkářství, avšak zabaleného do všemožných svetrů a kabátů, a že hraje od zimojaří 2024. Ta stručná poetika ve slovech jako zimojaří, folk ve svetru nebo i v té titulní líné neděli je pro kapelu příznačná. Je to moc hezky zahraný a zazpívaný neokázalý folk s mírně melancholickou náladou. Tak akorát na pozorování chladné krajiny skrze okno vyhřátého bytu. Jsou zajímavě rozkročeni mezi tradiční folk a klubovou alternativu. A tak mají rozhodně potenciál oslovit širší publikum i víc promotérů. Kapela Líná Neděle zatím vydala čtyři písně na živém EP Zima a dalších šest písní na studiovém EP Do ticha. Stojí za to se do nich zachumlat. – Ondřej Kubín