Krátce po vydání debutového EP nazvaného ID 2.21.92 se Fiedlerski singlem Growing Up a spoluprací s Remmem a Alicjou rozkročil napříč Evropou. Remme pochází z nizozemského Eindhovenu. Když mu řeknete, že je vám název jeho domovského města povědomý a přemýšlíte, s čím si Eidhoven spojit, zarytě tvrdí, že se tam nikdy nic zajímavého nestalo a neděje. Sám částečně přesídlil do Berlína, kam se před několika lety přestěhoval Isa Azier, člověk, který ho naučil hrát na kytaru a povzbudil k hraní vlastních písní. Kromě aktuální Growing Up zní v poslední době v českých rádiích i další Remmeho singly. I když neslibuje žádná data, tvrdí, že ho jistě brzy uvidíme i naživo na pódiu. Je ostatně nadšený představou, že by přijel jako host na koncert Fiedlerski, tomu se ovšem vůbec nechtělo koncertní plány komentovat.
Jak jste se o sobě vůbec dozvěděli?
Remme: Naše první setkání proběhla online. Dostalo se ke mně, že Ondra hledá někoho, kdo bude zpívat v jeho skladbách. Zdálo se mi, že je opravdu dobrý producent a navíc je z České republiky, země, kterou miluji. Moje písničky se zde už dříve hrály v rádiích, takže jsem se moc nerozmýšlel a chtěl do toho jít. Domluvili jsme si tedy první hovor přes Zoom. Mysleli jsme, že se jen trochu oťukáme, ale začali jsme rovnou skládat. Ondra měl připravené nějaké beaty, tak jsme se do toho vrhli po hlavě.
Fiedlerski: Bylo to jen pár akordů na kytaru.
Remme: Asi za hodinu a půl jsme měli hotovou první verzi. Byla to vlastně čistě online spolupráce, jak to teď v posledním roce často bývá.
Co se vám na sobě vzájemně líbilo?
Remme: Prostě jen zvuk Ondrovi hudby. Vždyť já ani nevěděl jak vypadá, protože ještě nosil tu masku. Zdálo se mi, že dělá výjimečnou popovou hudbu, která zní velmi moderně. Společná písnička se mi od začátku zdála jako dobrý nápad. Byl jsem nadšený, že to je mezinárodní spolupráce, to mě baví. Navíc Ondra ještě přizval zpěvačku Alicju z Polska. Má krásný hlas.
Fiedlerski: A je to strašně sympatická holka. Já jsem Remmeho písničku poprvé slyšel loni v rádiu a hned jsem byl zvědavý, co je zač. Myslel jsem si každopádně, že jde o britského zpěváka. Nenapadlo mě, že žije v Holandsku. Zjistil jsem, že máme společný label, tak jsme se propojili.
Říkáte, že během prvního setkání jste začali rovnou skládat. Jak rychle vzniklo téma písně?
Remme: Potom, co mi Ondra pustil svých pár akordů, jsem začal pracovat svým obvyklým způsobem. Pozpěvoval jsem si cokoliv mě napadlo. Slova, která nedávala smysl. Jamoval jsem s kytarou a za nedlouho se vynořila ústřední myšlenka. Pracovali jsme na tom ještě s Isou, mým učitelem na kytaru a současným spolupracovníkem. Byl zrovna v Praze, takže byl s Ondrou a já byl na druhé straně obrazovky. Mumlal jsem si nějaké melodie, dokud se z toho nestala slova.
Co bylo jejich inspirací?
Remme: V případě této písně vám to opravdu nepovím, prostě se ta myšlenka objevila. Najednou jsem si zpíval: „It`s just a part of growing up.“ Vzešlo to odněkud z podvědomí. Prostě k vám něco přijde a řeknete to. Těchto pár slov pak inspirovalo celé poselství té písně.
Že je v pořádku cítit se občas úplně nanic a nevědět kudy dál…
Remme: A že byste se tím neměli v nejmenším trápit.
Připadá mi, že text míří na ještě mladší publikum než jste vy sami. Na teenagery.
Fiedlerski: Možná ano.
Remme: I když já nás pořád považuji za mladé kluky. Dokud nesedím na vozíku, jsem mladík.
Nový Remmeho singl svým názvem odkazuje na Spice Girls