Obrázek k článku Nova Twins: Divoká rocková dvojčata a tajemství jejich pedalboardu
| Liv Boková | Foto: Petr Klapper

Nova Twins: Divoká rocková dvojčata a tajemství jejich pedalboardu

Na pódiu jsou žhavé, dravé a nekompromisní, mimo stage roztomilé a usměvavé. Nova Twins byly jedním z fenoménů letošní festivalové sezóny. Doporučoval je i Elton John – podle něj tahle dvojčata srší takovým množstvím energie, že by dokázala rozsvítit celý Sheffield.

V minulosti chválou na jejich adresu nešetřil taky třeba Tom Morello, kytarista Rage Against the Machine. Holky to umí rozjet při každém vystoupení, ať už v mini klubu, nebo na obřím pódiu. Jsou na sebe totálně napojené, což se projevuje naživo i na deskách. Po mega úspěšném festivalovém létě pomalu začínají připravovat třetí album. Zpěvačka a kytaristka Amy Love a baskytaristka, klávesistka a zpěvačka Georgia South jsou dvojčata, i když ne pokrevní. Ačkoli, kdo ví?

Letos jste u nás odehrály svůj největší koncert vůbec. Jaký to byl na hlavním pódiu Rock for People pocit?

Georgia: Nádherný, slovy nepopsatelný.

Amy: Tohle festivalové léto jsme se vezly na vlně ohromné euforie, protože jsme hrály na velkých pódiích těch největších a nejznámějších festivalů, a hlavně ohlasy byly fantastické, takže každý den přicházela obrovská dávka endorfinů.

Jak zvládáte vystoupení v latexu, když je venku skoro 40 °C a svítí na vás přímé slunce?

Georgia: Asi to ani nevnímáme. Samozřejmě, člověk je totálně uvařený, ale to k tomu prostě patří. Někdo chodí pravidelně do sauny, protože je to zdravé, my děláme, co milujeme, a taky je to zdravé.

V Praze jste zatím hrály jen v malinkých prostorách. Mini klub, nebo mega festival?

Amy: Tohle není o buď, anebo, protože v každém z těchto případů jde o zcela jinou zkušenost. Na festivalech jsou obří pódia, nabíráme na nich spousty nových fanoušků, klubové show jsou intimnější, máme možnost se s publikem dostat do bezprostřední blízkosti, plus je tam další výhoda, že nemusíme dělat zvukovku v takovém spěchu. Miluji skvělé klubové koncerty a stejně tak velké festivaly.

Georgia: Pro mě jsou festivaly jako přehlídky, kde je všechno velké a taky je to ve spěchu a trochu se stresem, který ale zase dodává skvělý adrenalin. Kluby jsou víc o pohodě a setkávání s kamarády.

Loni jste vydaly druhé studiové album Supernova. Vnímáte, že jste díky němu víc vidět, je o vás větší zájem, jste větší?

Georgia: Hlavní je to, že jsme s ním právě zhruba ten rok od vydání začaly plnohodnotně vystupovat a prezentovat album na festivalech, takže máme skoro pocit, jako bychom ho vydaly právě až teď.

Amy: Je to až jakoby takové znovuzrození naší Supernovy. Stále přichází další a další lidé, kteří ji objevují, a ta deska si tak žije dalším, novým vlastním životem.

Supernova vám vynesla také nominaci na prestižní Mercury Prize. Jak vnímáte hudební ceny?

Georgia: Ne všechny hudební ceny jsou pro nás důležité. Samozřejmě, každé ocenění potěší, ale proto muziku neděláme. Mercury Prize je ovšem velmi speciální, nejde o popularitu, ale o oslavu umění jako takového, proto si už samotné nominace na ni velmi považujeme.

Amy: Samozřejmě jsme si vědomé i toho, jak velkou publicitu nám tato nominace zajistila. Udělala nám velkou reklamu.

Dá se říct, že se vezete na vítězné vlně.

Georgia: Tento rok je v tom nejlepším smyslu toho slova šílený, krásně šílený. Děje se toho strašně moc.

Amy: Taky jsme na tom pěkných pár let intenzivně a tvrdě pracovaly. Máme štěstí, že můžeme s úspěchem dělat to, co nejvíc na světě milujeme.

Co vás čeká po letním festivalovém turné?

Amy: Vrhneme se na další tvorbu. My tedy skládáme i v průběhu letní festivalové sezóny.

Georgia: Protože tak trochu skládáme vlastně pořád.

Amy: Na každém místě a odevšad neustále přichází inspirace. Užíváme si naplno každou minutu a s tím také přichází spousta podnětů a idejí, které je fajn rovnou aspoň nějak zachytit, protože brzy z nich může být skvělá skladba.

A jak to všechno začalo?

Georgia: Nejdřív rodina a potom teprve kapela. Nejprve jsme se seznámily a prakticky okamžitě se z nás staly nejlepší kamarádky, vlastně spíš sestry. Taky jsme spolu začaly záhy bydlet.

Amy: Protože jsem jako šílená puberťačka stejně byla pořád u tebe.

Georgia: Uzavřely jsme takový pakt, daly jsme si slib, bylo to velmi hluboké, jako takový duchovní rituál, kterým jsme zpečetily naše budoucí plány.

Amy: Vzpomínám si, že to bylo na tvém gauči.

Georgia: Ne ne, na mé posteli to bylo. Ležela jsem na posteli a pily jsme víno.

Amy: Gauč jako postel. Každopádně byl to zásadní závazek, něco jako manželství. A dnes vidíte, jak to dopadlo.

Zmínila jste manželství. V manželství se lidé občas hádají. Hádáte se?

Amy: Nehádáme se, ani spolu nijak nebojujeme. To slovo manželství není zrovna nejšťastnější, jsme spíš jako sestry. Samozřejmě i sesterské vztahy jsou různé. My jsme ale ty sestry, které se nehádají, a protože jsme se jimi de facto staly ještě před kapelou, nehádáme se ani v rámci kapely. Jistě, může se stát, že má někdo špatný den, ale náš vztah je harmonický a vzájemně se respektujeme, takže fungujeme v pohodě. Všechno děláme spolu, proto není o čem se hádat.

Fotografové jsou zvědaví, proč nemají povoleno fotit váš pedal board? Tuším, co odpovíte.

Georgia: Je to proto, že používáme spoustu speciálních zvuků a vytvořit tu správnou sestavu krabiček a dosáhnout s nimi tohoto našeho charakteristického zvuku zabralo hodně času a bylo třeba hodně koumání. Proto pochopitelně nechceme, aby to někdo na základě fotky jednoduše zkopíroval. Toto tajemství si vezmu do hrobu.

Amy: Taky je občas dobré, když je aspoň něco tak trochu obestřené tajemstvím. Například když se dívám na film nebo poslouchám desku, jsem vtažena do děje a nemusím nezbytně vědět, jak se co točilo, jak se docílilo nějakého efektu na plátně nebo zvuku. Tyhle detaily mě nezajímají, chci si zkrátka jen užít výsledek. Když se člověk příliš zabývá technickými záležitostmi, zapomíná být v přítomném okamžiku a užívat si ho, což je obrovská škoda. Spojení s nějakou záhadou je vždycky hezké.

Vysvětlete vaši zálibu ve slově Nova?

Georgia: Zní hezky a samozřejmě je inspirované hvězdami, hvězdnou explozí supernovou a září, která je s ní spojená. Sice jsme album Supernova vydaly až loni, ale už když jsme zakládaly kapelu, musely jsme asi nějak tušit, že ho jednou natočíme, a tak máme Nova v názvu.

Jak to máte s tvorbou? Je to u vás takový ten nikdy nekončící proces?

Amy: V podstatě ano, ačkoli při intenzivnějším koncertování je těžké se na to soustředit a najít dostatek času, přesto nápady někdy přichází jako blesk z čistého nebe, třeba v koupelně a podobně, pak je dobré si je poznamenat, možná si s nimi aspoň lehce pohrát. Jakmile se vrátíme domů, projdeme si je a zjišťujeme, s čím má smysl dál pracovat a více to rozvinout.

Je všechno výhradně na vás dvou, i když vystupujete jako početnější kapela?

Amy a Georgia jednohlasně: Ano.

Vy jste opravdu dvojčata. Jaká hudba vás inspiruje?

Amy: Je to takový mix všeho, hlavně pop rock, jazz, rock. Opravdu cokoli od Destiny’s Child, ze kterých vzešla Beyoncé, po špinavý garage rock, soudobá pop music. Neexistují hranice ani pravidla.

Georgia: Za mě třeba velcí producenti jako Timbaland, Stevie Wonder, Skrillex.

Chodíte takto výrazně namalované a oblečené i v soukromí?

Amy a Georgia jednohlasně: Vždycky.

Georgia: Možná make-up je o trošku jemnější. Ale oblečení a úprava vlasů jsou pořád stejné.

Amy: Jsme takové, jaké jsme, a jsme takové pořád. Není to tak, že bychom si před koncertem nasadily masky a oblékly se do kostýmů.

Seznamte se

Nova Twins jsou britské rockové duo z Londýna, kde se zpěvačka a kytaristka Amy Lov a baskytaristka Georgia South daly dohromady zhruba před devíti lety. Poměrně intenzivně koncertují, loni vydaly druhé studiové album Supernova, které jim mimo jiné zajistilo i nominaci na prestižní Mercury Prize.