Jak se Lusaint dostala od předělávek k autorské tvorbě? V rozhovoru vypráví i o tom, jak jí pomohlo zařazení písničky do soundtracku jedné reality show.
Čemu jste se věnovala, než jste začala kariéru jako Lusaint?
V podstatě to samé, co dnes. Jen jsem předtím nahrála spoustu coverů, měla jsem jich vydaných asi deset. Jedním z nich byla písnička More Than Friends od En Vogue, která mi nakonec pomohla nastartovat kariéru s vlastní tvorbou. Zazněla v reality show Love Island a to mě přivedlo k mému dnešnímu manažerovi a setkání s mnoha dalšími autory a producenty.
Jak se tam ta písnička dostala? Našli si ji tvůrci pořadu sami?
Ano, jedna z producentek narazila na moji hudbu online. Nějakou dobu ji poslouchala a měli tam v pořadu jedno místo, asi minutu času, kam se ten můj cover perfektně hodil. Když se to pak vysílalo, měla písnička za jediný den asi 40 000 vyhledávání na Shazamu. Byl to pro mě takový virální moment, který mi pomohl potkat lidi, které jsem v branži potřebovala. Předtím jsem v hudebním průmyslu neměla vůbec žádné kontakty, neměla jsem nikoho, kdo by mi pomohl, takže tohle pro mě znamenalo hodně.
Jaké jsou vaše hudební vlivy?
Hodně mě ovlivnily Nina Simone, Billie Holiday, Ella Fitzgerald, tuhle hudbu poslouchám pořád. A jakmile jsem začala skládat jazz pop, kterému se věnuju teď, všechno do sebe najednou perfektně zapadlo. Předtím jsem totiž dělala jiný žánr, byly to popové balady, a i když i ty mám ráda, nebylo to tak úplně ono. Singl Dark Horse jsem napsala s úžasným producentem jménem Ed White a on měl od začátku jasnou vizi hudby, kterou pro mě chtěl dělat. Přišlo mi, že to dokonale sedí k tomu, kdo jako umělkyně jsem.
Jak teď skládáte, pracujete stále se stejným producentem?
Na novém EP spolupracuji s několika různými lidmi, ale hlavní producent a autor, s nímž skládám nejčastěji, je Bjorn Woodhall, který hraje na kytaru v mé kapele, píšu s ním většinu své hudby a teď společně připravujeme album.
Vracíte se i k těm starším písním, těm popovějším?
Momentálně ne, ale někdy bych se k nim ráda vrátila. Mám jich celkem hodně, strávila jsem asi dva roky jejich psaním a jsem na ně pořád pyšná.
V jakém formátu budete novou hudbu vydávat?
Miluji alba a rozhodně plnohodnotné album plánuji. Skládáme a nahráváme ale po singlech a v září mi vyjde první EP, teď aktuálně skládáme druhé, které vyjde někdy příští rok. A pak začneme pracovat na desce.
V čem bude jiné oproti prvnímu EP?
Bude z těch stejných stavebních kamenů, ale s výraznější produkcí, nejen s normálním zvukem kapely. Nechci říct, že tohle mi na prvním EP přímo chybí, protože dopředu nikdy nevíte, co bude fungovat, a nevíte, jaké z toho budete mít pocity, až to konečně vyjde. Každopádně co bych chtěla jinak? Víc produkčních triků, možná jiný zvuk bicích, víc do elektroniky…
Jak přistupujete k živým vystoupením? Ptám se proto, že mi přijde působivé, že jsem vás dnes viděl hrát s celou sedmičlennou kapelou včetně dechové sekce.
Je to pro mě nové. Předtím jsme jeli turné po Francii a to bylo naopak velmi minimalistické, jen já, kytarista a bubeník s cajonem a perkusemi. Každopádně je to vždycky skvělé, když mám možnost hrát s celou kapelou.
Seznamte se
Lucy Hopkins vyrůstala v anglickém Stepfordu na okraji Manchesteru a profesionální hudební kariéra jí připadala spíše jako nedosažitelný sen. Dnes pod uměleckým jménem Lusaint má na kontě covery s miliony přehrátí a spolupráci se značkami jako Chanel a Dior. Zároveň skládá vlastní hudbu na pomezí popu, soulu a jazzu. Po sérii singlů vydá v září debutové EP Self Sabotage, po něm už má naplánované druhé EP a celé album.