Je zřejmé, že britský popový seladon bere jubileum jako důležitý milník. Mohl se spokojit jen s obyčejnou kompilací, mohl na oslavu uspořádat pompézní koncert, ale to by zkrátka nebyl Robbie. Od něj fanoušci vždycky dostali maximum a platí to i pro aktuální nahrávku.
Nová verze Angels.
Hit za hitem
Zprvu se to možná nemusí zdát, ale při pohledu na tracklist člověku dojde, že tento zpěvák už stihl složit tolik hitů, kolik řada kolegů nedá dohromady za celou kariéru. Angels, Rock DJ, Let Me Entertain You, Millenium, Feel, No Regrets, Kids a mohli bychom pokračovat. Deluxe verze XXV čítá neuvěřitelných devětadvacet skladeb, z nichž jde minimálně půlku označit za hity. Dojde i na pár nových písní, bez kterých se neobejde téměř žádná kompilace, ale XXV je hlavně deska bilanční, vzpomínková se snahou neždímat pohodlně minulost, ale zkusit ji podat jinak.
Právě proto Robbie Williams spojil síly s nizozemským Metropole Orkest. Soubor vzniknul už v roce 1945, ale od té doby prošel zvláštní proměnou. Zprvu klasický orchestr se během své existence organicky měnil a dnes kombinuje big band, symfoniky a jazzové muzikanty. A hlavně se nebojí experimentovat. Díky tomu s ním hrála neuvěřitelná škála hvězd: Ella Fitzgerald, Tori Amos, Bono, Elvis Costello, Brian Eno či trochu nečekaně Basement Jaxx. Deska Sylva, kterou orchestr nahrál se Snarky Puppy, získala dokonce Grammy v kategorii Nejlepší album současné instrumentální hudby. Není divu, že si Robbie Williams ke spolupráci zvolil právě je.
U populární i rockové hudby doplněné o symfonický orchestr často narážíme na nešvar, že se vlastně jen původní skladba dobarví o orchestrální aranže. Není to nic proti ničemu, ale zároveň to není žádný zázrak, na který by se vzpomínalo i za pár let. Podle prvních singlů z XXV, známého hitu Angels a novinky Lost, je patrné, že tady šlo o poctivou práci a snahu vzít to jinak už od základů. Asi nehrozí, že by vznikla tak fantastická nahrávka jako třeba Rock Swings Paula Anky, i tak je ale zajímavé Robbieho překopané skladby poslouchat.
O pozornost není nouze
„Lost je píseň o období, kdy jsem se přestal kontrolovat a choval se nezodpovědně,“ představil Robbie Williams fanouškům nový singl na svém Instagramu. K hudbě jako takové už se dál moc nevyjadřoval, ale protože to je pořád starý dobrý Robbie, rozhodně ohledně XXV nešetřil vtipem. Britský bulvární tisk věnoval pozornost obalu desky, na kterém je Williams nahý v poloze slavné sochy Myslitele od Auguste Rodina.
A rozhodně tam nevypadá na svůj věk ani na všechny ty večírky a drogové eskapády, kterými si za svůj život prošel. „Nápad na obal nepochází z mé hlavy, ale když mi to navrhli, byl jsem rozhodně pro. Je neuvěřitelné, co všechno dneska dokážou v těch počítačích udělat,“ zavtipkoval na vlastní účet v rozhovoru pro Daily Star. A v tom samém rozhovoru nakousnul ještě jedno téma, které bude v nejbližších týdnech nejen on napjatě sledovat.
Robbie Williams totiž může překonat Elvise Presleyho. Alespoň v jedné kategorii. Oba zpěváci mají totiž nyní ve Velké Británii stejný počet alb na prvním místě prodejnosti. To znamená, že pokud si na špici žebříčku sáhne i XXV, stane se Robbie rekordmanem a Elvis už mu bude koukat na záda.
„Víte, Elvis vlastně nikdy neumřel. Vždyť pořád vydává další desky!“ řekl Robbie s humorem sobě vlastním. „Ale já jsem ambiciózní a soutěživý. A láká mě představa, že bych s novou deskou tenhle rekord mohl trhnout pro sebe.“
Táta musí do práce
Robbie Williams je známý showman, který na koncertech rád baví lidi. Proto fanoušky překvapilo, že pro tak důležité výročí, jako je pětadvacet let na scéně, připravil jen krátké turné. Osm štací na celou Británii, z toho dvakrát v Londýně, Manchesteru i Glasgow, to čekal málokdo. Po lístcích se jen zaprášilo, tak Robbie ještě pár koncertů přidal, ovšem stále jen na původních místech konání.
„Turné k nové desce jsem plánoval,“ řekl zpěvák během tiskovky k vydání XXV, „ale už musím brát v potaz, jak být zároveň tátou. Viděl jsem dokument, kde jeden herec vyprávěl, jak své děti neviděl vyrůstat. Hodně jsem nad tím přemýšlel, hlavně teď během covidu, kdy jsem s mými dětmi mohl být dva a půl roku. Když jsem měl kdysi úspěch, uměl jsem za to na turné vždycky vzít a byla to jízda. Ne že bych ty tendence už neměl, ale naučil jsem se mít to pod kontrolou. Dneska už to beru jako práci. Už to mám spojené s pocitem, že táta teď musí do práce.“
Zdá se, že Robbie Williams má své bouřlivé období definitivně za sebou. XXV je důkazem, že během něj zažil hodně, ale také hodně složil. Nechme se překvapit, co jednou přinese padesátka.
V novém singlu Robbie přiznává špatnou minulost.