„Když se pohnu tvým směrem, poznáš to,“ zpívá v úvodu alba do akustické kytary, pod níž nenápadně duní syntezátory. „Vidíš, já jsem ta vlna, jež se pod tebou láme / rozechvěju tě, odeberu tvou bolest,“ pokračuje devětadvacetiletý zpěvák a skladatel v písni The Score. „Položím tě jako stín, jako skrvnu,“ končí první strofu alba. Může se zdát, že ta slova pojednávají o lásce, případně o milostném aktu. Název nahrávky Chaos for the Fly ale napovídá, že věci nejsou takové, jak se zdají.
„Co je normální pro pavouka, znamená chaos pro mouchu. Normálnost je iluze,“ řekla postava Morticie Addamsové v televizním seriálu Adamsova rodina ze 60. let. Prožívání a vnímání stejných situací z různých perspektiv je jednou z nosných linek alba Chaos for the Fly. Ve výsledku Chatten ale jazykem poezie jen glosuje společnost, jež bývá popisována jako rozdělená.
Grian Chatten natočil album, které je stejně zneklidňující jako konejšivé. Všech devět písní by obstálo coby pomyslný soundtrack jakémusi fantasknímu, mystickému nebo děsivému snímku. Skladba Bob’s Casino by mohla znít v seriálu Twin Peaks, závěr Season for Pain by se mohl rozléhat chodbami hotelu Overlook, v němž se odehrává horor Osvícení. Děs a nejistotu ale na albu vždy přebije zklidňující prvek, například konejšivý hlas Chattenovy snoubenky Georgie Jessonové.
Fontaines D.C., jimž stojí Chatten v čele, vydali loni desku Skinty Fia a poprvé se dostali na první příčku albových hitparád ve Spojeném království, Skotsku i Irsku. Za svou třetí nahrávku rovněž dostali Grammy. Skotský kvintet pokračuje v nebývale akcelerovaném úspěchu, který začali vnímat ještě před vydáním debutu Dogrel v dubnu 2019.
„Dublin v dešti je můj, těhotné město s katolickou myslí,“ zpíval tehdy Chatten do štvavého a mazového beatu v úvodu debutu. D.C. v názvu kapely pak znamená Dublin City. Fontaines D.C. svou tvorbu zakořenili v rodném městě i zemi, vyprávěli tamní příběhy a psali nové.
Koncept písní, jež se vztahují ke konkrétním místům, částečně opustili na druhé desce A Hero’s Death. Vznikla během zdánlivě nikdy nekončícího turné, její poslech připomíná pohled z okna tour busu na rozmazanou krajinu, která ubíhá kamsi v dáli.
Devět písní na aktuální Chaos for the Fly působí jako pohledy zaslané ze snových krajin. Obrazy na nich jsou vykreslené do posledních detailů, přesto adresáta neustále znejisťují. Chattenovi se daří psát nosné a podmanivé písně, jež následně jemně vykloubí. Dekonstrukcí se vyhýbá klišé a podbízivosti. Zároveň používá bohatší a jemnější výrazivo než jeho domovský soubor. Archaickým nástrojům, jako jsou žestě a smyčce, sekundují syntezátor a bicí automaty. Vždy ale zní kdesi v pozadí, jako by vycházely z podvědomí.
Chatten exceluje také jako textař, jeho obrazy jsou sytější než kdy dřív. „Můžu žít sám, můžu žít sám,“ opakuje manicky ve Fairlies. „Myslíš si, že mě miluješ,“ zpívá nepřítomně v All of the People, aby dodal: „Ale ty mě nemiluješ.“ S minimem slov dokáže vystavět monumentální scény.
Když ve folklorní Salt Thrower Off a Truck zpívá „Jakmile přišel únor, přišel přímo do New Yorku / Řekli, že pokud by bylo ještě chladněji, do práce bychom jezdili na bruslích,“ ty verše by klidně mohly zaznít v šestákové písni, jimiž se pouliční umělci snažili rozveselit kolemjdoucí během velké hospodářské krize 30. let minulého století. Chatten pracuje s bezčasím, které ale dýchá současností. Vše drží dohromady patrně i díky Danu Careymu, producentovi, který s Fontaines D.C. dlouhodobě spolupracuje.
Grianu Chattenovi se podařilo z jemných vláken utkat silnou nahrávku. Jakkoli pluje nad žánry, dokáže zprostředkovat celistvý zážitek. Například klíč k oné první písni alba může nabídnout poslední kus. Láska není nepodobná pavoučí síti. Člověk se do ní často zamotá, ani neví jak, a následky mohou být fatální. „Tohle není sezóna pro milování. Tohle je sezóna pro bolest,“ uzavírá Chatten album.
Verdikt: 89%
Pokud má působivá sólovka Chaos for the Fly kvalitou předznamenat nové album Fontaines D.C., které právě vzniká, bouřka kolem dublinského souboru jen tak neutichne.