Pro Jessie Ware není disko jako takové žádným nezmapovaným územím, koketovala s ním už na tři roky staré nahrávce What’s Your Pleasure. Na aktuální That! Feels Good! ale působí úderněji, má větší pointu a spád.
Na deseti písních tu britská hudebnice rozehrává přímočarou popovou partii, která stojí na skvělých aranžích, zapamatovatelných melodiích i silném elastickém hlasu. A jestliže se Dua Lipa zasadila o návrat diska na výsluní, pak ho Jessie Ware dotáhla k nevtíravé dokonalosti. Jen škoda, že na rozdíl od alba Future Nostalgia první zmiňované umělkyně, nemá That! Feels Good! podobný komerční úspěch. Zasloužilo by si ho přitom vrchovatě.
Jessie Ware na desce čerpá z mnoha vlivů, tu jsou slyšet ozvěny Donny Summer, tu zase Madonna, Boney M., Bee Gees a další zásadní popoví interpreti 70. a 80. let. A i když hudebnice, několikrát nominovaná na Brit Awards, bere inspiraci z minulosti, nedělá pouhý revival a nerecykluje. Vychází z aktuálních trendů, ale bez podbízení, a aniž by se tvářila revolučně. Její čtvrtá deska divoce tepe, ale dokáže i příjemně plynout a v sametových baladách, jako je třeba Hello Love, umí příjemně pohladit a ukázat jemnější stránku žánru. Tanečnost ale samozřejmě hraje prim.
Deska je živelná a má sexuální náboj, charisma i osobnost. Je pečlivě vycizelovaná a nic na ní nepůsobí jako nahodilost. Zároveň to není kalkul a sázka na jistotu. Podobných retro alb s nádechem diska vzniklo v posledních letech už několik, ale málokteré bylo tak upřímně hravé a trestuhodně zábavné.
Šlape hlavně od prvního tónu. Pilotní That! Feels Good! s chytlavou basovou linkou a dechy nastolí atmosféru, a když nastoupí ústřední singl Free Yourself, který oslavuje jedinečnost a sexualitu, posluchač se už nedokáže pustit. Begin Again je svou harmonií i aranží nejvěrnější svému hudebnímu předobrazu. A takhle by šly vypíchnout vlastně všechny z deseti songů. Není tu jediné hluché místo. A to je ve světě pop music, kde často na deskách figuruje několik silných singlů a pak průměrná výplň, vzácný úkaz.
Jessie Ware si ale může pogratulovat. Takhle zní horký kandidát na popovou desku roku. Škoda, že britští akademici nejspíš zvolí někoho s větším komerčním zářezem.
Verdikt: 90%
Jessie Ware vzdala hold disku nanejvýš vkusně a precizně. Potenciálních hitů je na desce hned několik, ale z nějakého záhadného důvodu žádný zvláštní komerční úspěch neslaví. Je to velká škoda, protože album je po všech stránkách vymazlené a dotažené.