Už úvodní skladba Man Made of Meat startuje ve velkém stylu. Murphy si v ní neodpustí říhnutí a popisuje „zrůdy s nadváhou na invalidních vozících poháněných elektromotory vyrobenými skřety v zámořské továrně“. Nevím, jestli byl ten krkanec záměrný, nebo je to omyl, který na nahrávce zůstal – každopádně jako otvírák funguje skvěle. Stejně jako celá písnička postavená na tanečním groovu, chytlavém riffu a silné basové lince s vykřičeným refrénem. Perfektní otvírák ukazuje, co bylo u Viagra Boys vždy zásadní – estetiku balancující na hraně mezi chytrým a blbým. A hlavně tu podvratnou otázku: „Dělají si z nás prdel?“
Tohle album je absurdní, niterné i mrazivě upřímné. Nabízí portrét rozpadající se kultury v současném, dle kapely hyperkapitalistickém světě, nad jehož chaosem se kapela baví jako nezúčastnění pozorovatelé s krabicí popcornu a lahví piva.
Murphyho texty – troufnu si říct, že nejlepší, jaké kdy napsal – se dotýkají témat jako švédská politika (Uno II), důsledky hédonistického života (Pyramid of Health), ale také láska (You N33d Me, River King). A hudba tenhle rejstřík emocí a nálad následuje.
Viagr Aboys je překvapivě taneční a zábavné album, přesto neztrácí typickou syrovost. Zvukově se kapela rozšiřuje do nových směrů, ale zůstává věrná své identitě. Najdeme tu hymnický elektro-rock (Waterboy), experimentální jazz-punk s auto-tunem (Best In Show Pt. IV), úzkostné rytmy a paranoidní synťáky (Uno II) i jemnou kytaru a ženské vokály v baladě Medicine for Horses. Nechybí taneční disco synťáky (Dirty Boyz) ani jednoduchá, dojemná klavírní balada (River King), která překvapí svou introspektivností.
Ta kombinace klasického post-punku s bohatší elektronikou, neobvyklými vokály a zvukovými texturami dělá z Viagr Aboys nespoutanou, zpocenou jízdu vstříc apokalypse – s úsměvem a roztančeným krokem.
Verdikt:
Viagr Aboys je výborné album. Důkaz, že Viagra Boys neustrnuli. Můžou být „jednodušší a hloupí“ – a zároveň brilantní. Pusťte si to hodně nahlas, moc nad tím nepřemýšlejte a prostě naskočte. Nebudete litovat.