Obrázek k článku RECENZE: Transgender zpěvačka Ezra Furman manifestuje na podporu ohrožených
| Ondřej Černý | Foto: Tonje Thilesen

RECENZE: Transgender zpěvačka Ezra Furman manifestuje na podporu ohrožených

Šesté album transgender zpěvačky a písničkářky Ezry Furman All of Us Flames se v její dosavadní tvorbě vymyká. Zatímco dříve stály hudba a texty na stejné úrovni, novince dominuje slovní sdělení.

Pryč je punkový neklid tónů zasazený do garážového punku nejen předchozích alb Transangelic Exodus (2018) a Twelve Nudes (2019). A i když je All of Us Flames vyvrcholením této albové trilogie, jde tentokrát spíše o sbírku songů o ohrožených komunitách a především na jejich podporu. Více než o hudbu se tak jedná o poselství, jak důležité je společenství, spolupráce a sounáležitost, které společně se sebepřijetím a sebeláskou mohou pomoci ochránit před nebezpečím bigotnosti, fanatismu, netolerantnosti, ale také před rizikem osamělosti.

Nejen na novince, ale i na předchozích deskách se písničkářka dotýkala tématu, jak se žije transgender, případně queer osobám v dnešní společnosti. Ale zatímco alba Transangelic Exodus a Twelve Nudes poháněl vztek a hněv prostoupený strachem, novinka je výrazně odlišná. Místo defétismu nabízí naději spočívající v síle skupiny.

Změna koncepce a pojetí oproti předchozím albům přišla s životními změnami v životě Ezry Furman. Otevřeně se přihlásila ke své transgender identitě, stala se matkou. Možná i tato
proměna z jednotlivého já na plurální my (díky mateřství) se stala katalyzátorem nalezení
solidarity s podobnými lidmi. Zatímco v minulosti byla Ezra Furman dvojnásobnou menšinou
(Židovka a trans osoba), s novým přijetím identity našla sebedůvěru a víru ve společenství těch, kteří s ní sdílejí podobný životní osud.

Většina skladeb na All of Us Flames pojednává o boji o přežití v současném světě. I proto jsou v nich jako nezbytné ingredience přítomny hněv a láska. Sama Furman desku pojímá jako válečnou zbraň proti netoleranci a zaslepenectví.

Název desky je odvozen od singlu Book of Our Names. I zde hraje velkou roli zakořenění v židovské komunitě, neboť odkazuje na Exodus, druhou knihu hebrejské Bible. A stejně tak jako je víra pojítkem podobně smýšlejících, tak All of Us Flames je autorčitým manifestem, že kdokoli z nás může být strůjcem takové společnosti, do níž chce patřit, a najít v ní roli, v níž se cítí bezpečně.

Už úvodní Train Comes Through nastavuje rámec, v němž se následující minuty budou odehrávat. Přichází s nadějí pro vyděděnce a společenské outsidery (Tento vlak veze hazardní hráče / Sveze i nás, půlnoční tuláky / Zlomené srdce je vaše jízdenka / Tak buďte připraveni, až ten vlak dorazí). Synthpopová skladba s poklidným úvodem posléze přechází do naléhavosti a varuje před možnými následky: I skvělý stroj se může náhle porouchat, když někdo odstraní malý šroubek. Jde o otvírák, který láká k poslechu.

Album se však nezaměřuje pouze na současnost. Ve zvonivé, pestré a hravé Dressed in Black odkazuje na skupinu Shangri-Las a jejich stejnojmennou skladbu. I na to, jak nebezpečný byl hudební byznys pro své dámské hvězdy v minulosti. Marry Weiss ze Shangri-Las nosila v kabelce během turné kapely zbraň. Cena za roztomilost byla skutečně vysoká.

Následující Forever in Sunset je z hudebního hlediska klasickou písní Ezry Furman. Ale na rozdíl od dřívějšího naštvání, jež bylo potřeba co nejhlasitěji vykřičet do celého světa, s novým životním přístupem nabízí útěchu a naději: Pamatuješ si, když sis myslel, že svět končí? / Teď to působí legračně. Hitový singl strhává svou energií a nabízí melancholický příběh o milencích a jejich naději při společném útěku doprovázeném zapadajícím sluncem.

Zatímco Forever in Sunset je krystalickou ukázkou z tvorby Ezry Furman, Book of Our Names je pro novinku naprosto příznačná. Už zmíněná kniha Exodus nabízí seznam jmen nově emancipovaných Izraelitů jako potvrzení jejich lidskosti. A Book of Our Names má být čímsi podobným pro trans lidi: Chci, aby existovala kniha našich jmen / Nikdo nechyběl / Nikdo není úplně stejný / Jména budou ta pravá, naše / Ne ta, která nám dají nepřátelé. Svůj lid Ezra Furman emancipuje s naléhavostí v hlase, aby do budoucna hleděl s optimismem.

Mentálně je ústředním songem alba Lilac and Black. Další hitovka jako vytažená z předchozího albového katalogu zpěvačky hudebně evokuje Bruce Springsteena. Pojednává o akci, odmítnutí nechat se paralyzovat a hledání svého vlastního gangu, s jehož pomocí se věci mohou změnit: Dneska v noci sním o svém queer dívčím gangu / Nás, jež jdeme po této smrtící cestě / Ve městě, které se nás každou noc snaží zabít / Ale brzy se skloní před naším hněvem.

V Lilac and Black se sní o budoucnosti, v Ally Sheedy in the Breakfast Club se pak zpěvačka se smutkem ohlíží do minulosti. Jde o lo-fi nahrávku začínající jak ze starého filmu, posléze přechází do praskání staré desky se všemi typickými nedokonalostmi jejího zvuku. Křehký zpěv tenkým hlasem za podpory kláves zosobňuje fantazii o náctiletém dívčím období, jež Ezra Furman neměla šanci zažít.

Dívčí perspektiva je na albu zásadní. V Poor Girl a Long Way from Heaven, jež má taneční groovy začátek jak z 90. let a posléze přechází v klasickou skladbu z dílny Ezry Furman, totiž mladá dívka vypráví o svém dětském setkání s Bohem: Bůh sestoupil, aby se mnou promluvil / Hodil kámen do okna, aby upoutal mou pozornost. V silném momentu alba se Ezra Furman zcela kategoricky staví proti konzervativnímu církevnímu učení, že Bůh a náboženství se vyhýbají komunitám, jako je ta, jíž je zpěvačka součástí.

Album stojí oproti minulosti primárně na syntezátorech a klávesách. Proto je I Saw the Truth Undressing vlastně neobvyklá, když začíná zpěvem doprovázeným kytarou. Jde o jemnou a křehkou věc, v níž zpěvačka adoruje pocit pohodlí, které našla ve svém ženství. Zároveň však nezamlčuje, že cesta k tomu byla složitá, protože její trans touha v minulosti byla kvůli většinovému společenskému vnímání genderu tlumena a paralyzována. Se slovy Ezra Furman kouzlí svým jedinečným způsobem. Její texty stojí na výborné schopnosti pozorování a popsání i velmi jemných detailů: Viděla jsem dnes večer svlékat se pravdu v zákulisí / Její bledá ňadra visící v zrcadle obklopeném světly / Snažila jsem se odvrátit pohled, ale nešlo to, zůstal zaměřen daným směrem / Myslela jsem, že jsem zachytila její pohled, ale nemohla jsem se vyznat v její tváři.

Závěrečná Come Close je niternou, citlivou skladbou, která opětovně stojí na vypravěčském talentu zpěvačky. Jde o jedinou autobiografickou píseň na albu. Popisuje příběh krátkého sexuálního setkání. Furman ji pro Uncut označila za skladbu „tak intimní, až mě to skoro děsí“.

All of Us Flames je specifické album. Hudebně odlišné od předchozích položek z katalogu Ezry Furman. Více písničkářské než indierockové, přesto však nabízí hity jako Forever in Sunset nebo Lilac and Black. Když v dubnu 2021 ve svém příspěvku na Instagramu Ezra Furman napsala, že se smířila s tím, že je ženou, odhalila se světu tak, jak to zase tolik lidí nedokáže. Dodala, že „trans lidé si zaslouží usilovat o takové životy, jaké chtějí žít.“ Na albu All of Us Flames pro to nemohla udělat víc.

Verdikt: 66 %

Je víc strhující rocková smršť nebo introspektivní album, jehož téma je samo o sobě tak obrovské, že z desky dělá důležitý kulturní příspěvek? Těžká volba. Obtisknutí indie rocku do neklidných příběhů i písní naděje Ezra Furman evidentně potřebovala udělat. Je jedno, co si o tom kdo z nás myslí. Na jejím albu lidskost převažuje vše.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.