Tomáš Palucha. Je to více než deset let, co zahájili svou hudební cestu po boku amerických Om na strahovské Sedmičce. Název složený z příjmení zakládajících kytaristů by snad mohl slibovat folk, ale je to ve skutečnosti hypnotická kytarová hudba, která je jejich domácí půdou. Nebo spíš svobodným územím, kde je možné cokoli. Ostatně různorodost jejich diskografie to potvrzuje, ať už jde o úvodní split s Unkilled Worker, či alba Špinavá hra nebo Čaro.
Nyní už plnokrevná čtyřčlenná kapela, kterou doplnili Tomáš Vondra (jinak též člen Orient) a Vítek Chaloupecký (ten hraje ještě v Rutka Laskier), přichází s Raušem. Přestože je mezi předchozí deskou Čaro a aktuální novinkou dlouhá pauza, skladby na Rauši vznikaly údajně velmi rychle a spontánně.
Proces vzniku alba koresponduje s jeho konceptem. Rauš má být oslavou spontaneity, krátkých a intenzivních pocitů transů. Kapela ale nemluví o útěcích mimo realitu nebo otupělosti, naopak apeluje na zbystření všech smyslů a schopnost s patřičným zaujetím vnímat přítomný okamžik tady a teď. Taková je i hudba, která je přímočará, pudová, bez okázalých hudebních póz jde přímo k věci. S určitou nadsázkou je to přístupem nejvíc rokenrolová deska, kterou Tomáš Palucha napsali.
V osmi skladbách kapela podnikne velmi intenzivní hudební cestu, kde se míchají různé vlivy, ať už je to krautrock, garage rock, tuzemský underground, nebo třeba post metal. Suverénní přeskakování mezi žánry podtrhuje i míchání jazyků. Zpěvu je na desce pomálu, navíc záměrně ani nevyčnívá nad nástroji, ale i tak kapela se svými hosty suverénně vystřídá češtinu, němčinu i angličtinu.
Zmínění hosté u mikrofonu ještě podtrhují pestrost nahrávky. Zpěv Soni Amranové z brněnských Whyohwhy silně umocňuje už tak zasněnou atmosféru v druhé Never High Enough. Dominik Pilnáček svým zpěvem v němčině v hitovce Wilde Jagd zařídil desce jeden z nejsilnějších momentů. Atmosféru poslední skladby zas pro změnu dokresluje zpěv Todda Nesbitta (ex-Wollongong, Unkilled Worker nebo Nesbitt’s Ineaquality). Několik aranžérských drobností jako saxofon ve zmíněné Wilde Jagd už jenom dobarvuje celou hudební koláž.
Verdikt: 80%
Album Rauš je výrazné album výrazné kapely, která se zkušeně a intuitivně pohybuje mezi žánry a vybírá si z nich to nejzajímavější. Tomáš Palucha na oslavu spontaneity, pudovosti i pospolitosti stvořili dost možná nejzábavnější desku ve své dosavadní kariéře.