Sunflower Bean začínali jako zasněný psychedelický projekt, ale na Mortal Primetime, první desce, kterou si kapela sama produkovala, se stali skupinou, jež chameleonsky mění svůj zvuk. Od rockové ouvertury Champagne Taste, kdy Julia Cumming svůdně zpívá o chuti šampaňského („Mám chuť šampaňského / Vím, že si chceš dát doušek“), přes novodobý rádiový AOR Nothing Romantic (s refrénem opakujícím, že „na samotě není nic romantického“) až k zasněnému Waiting for the Rain, kde Nick Kivlen vzpomíná na ztracená léta a nevinné hry, sledujeme kapelu, která odmítá být zaškatulkována.
Střední část alba tíhne k popovější orientaci. Look What You‘ve Done to Me staví na dominantním klavíru a precizní rytmice, zatímco hlas Julie Cumming se klene nad vším jako vzdušný most. I Knew Love je téměř čtyřminutovou meditací ozdobenou lyrickými smyčci, které náladovou baladou přímo prostupují. Podobně zasněná je i Take Out Your Insides a There‘s a Part I Can‘t Get Back, kde slyšíme inspiraci u Fleetwood Mac či Stevie Nicks, jen příliš krotkou, spoutanou, bez divokého vzletu.
Mezi nejsilnější momenty patří Please Rewind, doprovázená jen akustickou kytarou, což dává vyniknout křehkosti skladby. Závěrečné Shooting Star a Sunshine znějí jako rozloučení s dobou, jež už nenávratně zmizela. Zatímco prvně jmenovaná patří do kategorie popových balad, závěrečná Sunshine se shoegazově zkreslenou kytarou a zastřeným vokálem dává tušit, jak barevná by mohla být kapelní budoucnost, kdyby se neostýchala silněji ponořit do rockového hájemství.
Album Mortal Primetime působí jako zpověď kapely, která různorodě, nikoli však eklekticky, využívá rockové riffy, prvotřídní aranžmá a uhlazené melodie. Je to deska, jež má muzikantské kvality, ale občas jí chybí syrovost a menší sešněrovanost, aby posluchače skutečně zasáhla.
Verdikt:
Mortal Primetime je důkazem, že Sunflower Bean mají talent i odhodlání. Jejich přístup zaujme, ale absence silnějšího emocionálního náboje činí album spíše příjemným než nezapomenutelným.