Obrázek k článku RECENZE: Řekni mi, kdo krmí tvoje koně. Na Arletině debutu to háže i drhne
| Vojtěch Vanda | Foto: Redhead Music

RECENZE: Řekni mi, kdo krmí tvoje koně. Na Arletině debutu to háže i drhne

Klobouk na hlavu, pýr do koutku, zapřáhnout koně a hurá do klubu. Takové pocity zanechává poslech debutového alba Toxic Rodeo jedné z předních tváří českého ženského rapu Arlety Berndorff. Osedlala na něm trapové vlny s příměsí elektroniky a venkovského sentimentu originálně a s vervou. Přesto se jeden nebo dva výmoly ve výběhu najdou.

Rok 2024 byl pro Arletu velmi plodný. Česká rapperka potvrdila vzestup mezi známější jména průmyslu remakem hitu Čas nejde vzít zpátky pro seriál Adikts po boku bývalého frontmana kapely Lucie Davida Kollera, věnovala se dalším spolupracím a hlavně do světa uváděla své letošní debutové album Toxic Rodeo.

Toxxx, Badboy Berlin a ti další

Arleta se na scéně pohybuje pátým rokem. Od počátku se prezentovala drsnější, temnější polohou, a v této fázi ji objevil Hugo Toxxx, jenž si ji vzal pod křídla. Silný feministický statement ve spojení s melancholickou zpěvnou linkou jí velmi rychle zajistily nominaci na cenu Vinyla i všeobecný zájem, který se propsal do popularity Arletiných prvních čtyř EP. To poslední, Star Stable, navíc konečně pořádně skloubilo její dvě největší lásky – hudbu a koně.

Během své poznávací cesty průmyslem naplnila Arleta Berndorff svou stáj jmény, se kterými může bezpodmínečně počítat. Spolu s Toxxxem jí na Star Stable poskytli sloku další chráněnci labelu Hypno808, duo Yeezuz2020. Do výsledku se promítla i úzká spolupráce s Badboy Berlinem a celý projekt zastřešil produkčním umem producent mdmx. V téměř stejné sestavě se pak pokračovalo v Rodeu.

Bacha na jazyk

Album o třinácti nedlouhých stopách uvedly tři singly. wild horses navozuje podobnou atmosféru jako loňská deska Cowboy Carter od Beyoncé. Ano, míjíme se žánry, nicméně rytmický kytarový riff a bicí do kroku mě přinutily zkontrolovat kolťáky za pasem. Vibe tedy v pořádku. Také se ale ukázaly první problémy, které se prolínají celou deskou.

Anglicismy v českém rapu nejsou novinka, spíš nutnost. Jenže musí sedět, a v případě wild horses posluchače spíš vyhazují ze sedla. Jako by se Arleta cizí jazyk snažila procpat do každé věty. Když ne angličtinu, tak francouzštinu. A výsledek je stejně zmatený, často kakofonní. Problematický je ale na Arletině desce i samotný songwriting. Můžeme poukázat na školu Huga Toxxxe, který už dávno zakázal rýmování a songy nahrává freestyle. Arleta na wild horses zjevně lepí rýmy na sílu a degraduje tím sdělení, které by jinak díky melancholii mohlo zapůsobit docela dobře. Ostatně důkazem je druhý Singl small town.

Když se stáj potká s klubem

Pozitiva Toxic Rodea? Většinová produkce MDMX Boye hezky trefila klubový feeling a válení se u koní v jednom. Spolupráce jsou taktéž velmi synergické – například zmíněný Berlin přispívá hned třemi slokami (day by day, melancholie a calinfornie) a v posledním tracku dávají s Arletou posluchači připomenout, že tvrdě rapovat i psát umí oba velmi dobře. Vůbec nejlepší spolupráci pak překvapivě vystřihl netradičně melodickým příspěvkem Toxxx v tracku Yestrab. O feeling se stará i konec desky, například píseň requiem for the horse nebo interpretace ukolébavky Watanay v podání Arletiny matky.

Verdikt: 72%

Sdělení písní může nést nejen chytlavý vibe, charismatické citoslovce a ad-libs, ale i Arletin klidný hlas, který dokáže znít jako hrom. Slovům je ovšem třeba rozumět. A právě kombinace jazyků a (ne)rýmů udělala z textů na desce Toxic Rodeo jazykolam. Deska nenabízí žádný nečekaný přístup k žánru, pořád ale jde o originálně znějící fresh směr. Debut tak ocení zejména stálí fanoušci, pro něž je Arleta klubová královna. A možná je jen dobře, že existuje i vyhlídka na potenciální vylepšení.