Podstatnou změnou je ale to, že album Last Chance bylo nahráno ve špičkovém studiu, skvěle smícháno ve studiu Sono a kapela se tak může i na desce konečně pochlubit drajvem, známým z jejich koncertů.
Rad Baron Band je v rámci classic rocku bluesrockovou partou, inspirovanou především anglickou scénou začátku sedmdesátých let. Stoprocentně původní vlastní tvorbou připomíná tehdejší kapely, které právě vykročily z éry kopírování černých bluesových vzorů k mnohem komplexnějšímu rockovému soundu. Na něm se podepisuje evropská kulturní tradice, v níž muzikanti chtě nechtě vyrostli. To, co z původního blues zůstává, jsou úderné kytarové riffy a v nich je Kowacz opravdu kovaný. Jsou vesměs ozdobou desky a díky jejich čitelnosti zní kapela úhledně, jako ze škatulky, i když možná až moc promyšleně. Tak tomu u classicrockových revivalů ovšem bývá (viz třeba Greta Van Fleet) – už to holt nejsou ti bohémští, rozevlátí rockeři, kteří tehdy šli bez většího přemýšlení na věc, ale tak trochu akademici, často dokonce puristé, kteří se snaží neuhnout ze stylu, jenž jejich předchůdci kdysi vytvořili, nebo dokonce definovali, a na který se rozhodli navazovat. Proto u Baronů vůbec nepřekvapí mezihra v Burning Now – no jasně, Zeppelini to ve Whole Lotta Love přece taky mají.
Asi nejdál od blues rocku je Marika Postlerová. Do bluesového frázování má – jako většina Češek – hodně daleko, ale na rozdíl od jiných se o to snaží jen minimálně. Nechává to být tak, jak to je, nepředstírá, že je černoška, protože ve své podstatě ani nemůže být jiná. Nakonec je to asi jediné správné řešení blízké tomu, jak se s takovou hudbou vyrovnávaly anglické folkrockové zpěvačky na začátku sedmdesátých let. Ostatně tam, kde se hudba Red Baron Bandu nejvíc dotýká folku (například ve vygradované baladě Holy Water), zní nejpřesvědčivěji.
V rámci svého žánru je nové album Red Baron Bandu pestrobarevné. Je tu od každého typu classic rocku něco – blues, balady, vypalovačky, které vás v autě nutí přidat plyn, různé psychedelismy a všechno korunuje hymnická píseň Who Knows, která je i nejefektnějším Maričiným kouskem, zpívaným jen za doprovodu Kowaczovy kytary. Kapela celkem dobře vybrala i singly – Victoria, Holy Water a hlavně Without You jsou nepochybně nejlepšími kousky z Last Chance.
Verdikt: 72%
Classic rock je dnes ve stejné pozici, jako byl kdysi dixieland. Jeho příznivci pomalu odcházejí a mladší generace až na několik výjimek jej vnímá jako cosi prehistorického s patinou romantiky dob dávno minulých. Jako kdyby všechno, co v něm bylo dobrého, bylo už dávno složeno a nahráno. Pro Red Baron Band je to těžká pozice, ale zase to má jednu nenahraditelnou výhodu – nehraje se pro slávu a kariéru, ale z lásky k hudbě.