Musela by to být hodně velká nadsázka, abychom mohli tento osmi a půl minutový projekt nazvat EPčkem. Nicméně kompilace nových písní se minimálně na distribučních sítích takto tváří. Kdo ví, jestli je tím rapperova roční dávka novinek za rok 2025 naplněna. Důležité je, že nese atributy, které obvykle jeho projekty naplňují.
Jedním takovým je hitový potenciál. Reprezentant moravské metropole, jehož občanské jméno zní William Mendonça Sachambula, se na scéně původně objevil jako grimový rapper, jasně ovlivněný britským zvukem. Do širšího povědomí se pak dostal v roce 2020, kdy více prorazil s písní Lízátko a od té doby vydává alespoň jeden multimilionový hit ročně. Ať už House Get Low, Whip, nebo Ali Bomaye.
Tři v jednom
Atribut číslo dvě? Čas od času mu s poslechy pomáhají kolegové, kteří jsou na scéně více vidět v zářích refrektorů. Možná je to jeho bývalým žánrovým zaměřením, těžko říct. Ale o tom, že je v jedné partě s Calinem, Steinem27 nebo Benem Cristovaem nemůže být pochyb ani na novince.
Ostatně v tracklistu blue., na jehož coveru Kojo vypadá, jako by sdílel koření s Paulem Atreidesem, najdeme právě Calina. A pokud můžeme některou ze stop označit jako klasickou „rychloklukovinu“, bude to jejich společná píseň s názvem Jenom ať nesním.. Exotický latino/africký rytmus, jímž proplouvají „ADHD rýmy“ věnované ženám, nepřátelům, úspěchu a loajalitě k bratrům zároveň, doplňuje Calin emotivním zpěvem s motivem současného dramatu.
Pokud chcete to samé v bledě modrém, akorát popovější a možná tanečnější verzi, doporučuji třetí track Casablanca se Sofianem Medjmedjem. Tématicky je totiž totožný.
Kojo ovšem na novince alespoň trochu zavzpomínal na své začátky – konkrétně v první minutě písně Vitiligo, kde je mnohem asertivnější, občas upustí i nějaké to ostřejší slovo a jde více na ruku rapovému posluchači. A sedí mu to tady dobře i s trapovým beatem. S důrazem na ego a houpavý vibe, který rozkýve hlavu, se pouští do svých oponentů. Každopádně tématicky jsme zase v úplně stejných vodách. Zdá se, jako bychom šlapali na místě.
Trend je super, ale počkej chvíli
Co to tedy znamená? Dostali jsme tři tématicky totožné písně, jen v jiném žánrovém kabátě? Ano. Jsou si tyto žánry podobné? Ano. Není to nuda? Spíš ne... Kdybychom na to šli cynicky a pouze z marketingového hlediska, pořád se bude jednat o super drop.
Sachambula ostatně o tom něco ví, když je v tomto směru studovaným inženýrem – velká jména, trendy zvuk, super postprodukce, zajímavé melodie... Proč se tedy nevézt na vlně, když pořád drží.
Jednou může opadnout, ale zatím ještě Rychlí kluci pořád dokážou mluvit o tom, jak drží s bratry, že jsou jejich holky sladké jak Fanta a že sjíždí kolama v AMG, a jejich posluchače to bere.
Verdikt: 73%
blue. je poctivý soubor singlů, jenž hezky vyplňuje streamingové ticho. Je aktuální, líbivý a přes svou krátkou stopáž i nabitý hosty a plný variací žánrů a nálad. Co je však velkým mínusem, je tématická jednolitost, která ovšem v rámci Rychlých kluků přetrvává delší dobu.