Lenny se podařilo svých devět rockových písní vměstnat do příjemných necelých třiceti minut. To je velké plus, protože skladby si díky krátké stopáži udržely svou vnitřní hustotu a zbytečně se nerozplizly. Producent Filip Vlček se v nich snažil nastavit nejaktuálnější rockovou tvář, ve které se pečlivě pracuje se soundem, ozdůbkami a větším nebo menším „ušpiněním“ zvuku. Tam, kde je té „špíny“ trochu víc, najednou vzniká zajímavý kontrast s jemným ženským hlasem, což působí lehce dráždivě a vytváří napětí, kterého by Lenny sama ve svém zpěvu ne vždycky dosáhla.
Z pohledu starého rockera se kompozice mohou zdát za každou cenu přehnaně komplikované. Moc velké umění. Rock je hudba, která má mít, jak se říká, tah na branku. Ovšem Lenny ho tu často má, nejlépe zní spolu s Annabelle v Perfect Girls. Jen škoda, že ve světovém kontextu, na nějž si nejspíš myslí, soudě podle anglických textů, je její projev stále ještě dost při zdi. V českých souvislostech je ovšem těžké najít její přesvědčivosti soupeřku.
Asi nejvděčnější rocková hitovka Perfect Girls upozorňuje na dvě silné zbraně, které má Lenny k dispozici. Za prvé, zdá se, že je přímo stvořena k různým collabům. Spolupráce s Annabelle a hlavně společná skladba Eye of the Storm s The Atavists patří k vrcholům desky. Zdá se, že Lenny dokáže nacházet společné cestičky s blízkými umělci a dovede svůj projev obohatit o jejich podněty. Za druhé se pak zdá, že její ideální parketou je takový druh rocku a pop rocku, který staví víc na melodii než na agresivitě a údernosti.
Byla by to velmi dobrá deska, nebýt závěrečného úletu v podobě coververze písně One of Us, kterou, tuším, v roce 1995 proslavila americká písničkářka Joan Osborne. V Lennině rockové úpravě vystoupily na povrch některé problémy, které česká pěvačka má. Disponuje sice vzornou angličtinou, ale bez srdce rodilého Angličana, z čehož vyplývá povrchnost projevu. A je tu až příliš křečovitá snaha všechno za každou cenu přiostřit. Tím pádem vnímám v její interpretaci slavného hitu výraznou porci tuhosti. Ona opravdu One of Us není jednoduchá písnička. A na albu je tak nějak navíc. V každém případě ale Lenny na svém přechodu do rockového pole nezklamala.
VERDIKT: 80 %
Rock Lenny sluší. Pokud by u něj Lenny chtěla zůstat, neměla by se nutit být tvrdší a ostřejší, než opravdu je. A za její odvahu jít ve třiatřiceti do nového žánru – klobouk dolů. Ta deska má odpich.