Pokud by někdo udělal výzkum, která kapela bývá nejčastěji na true metalové džísce, Sodom by možná skončili i na bedně. Rodáci z Gelsenkirchenu fungují od roku 1982 a tvořili metalový kánon. Společně s Kreator, Destruction a Tankard patří do základní čtyřky teutonic thrashe. Zatímco ale kolegové hudebně tápali nebo se rovnou rozpadali, Sodom hrají bez pauzy a tvrdohlavě se furt drží svého thrashmetalového kopyta. Pravda, frontman, basák/zpěvák a jediný původní člen Tom Angelripper u toho vždy měnil sestavu, jak se mu zlíbilo.
Poslední řez provedl Angelripper v roce 2018. Nejdéle fungující sestavu rozpustil jednoduše přes WhatsApp. Na další zkoušku se neobtěžujte, nazdar. Možná je to trochu přitažené za bujnou metaláckou kštici, ale kdo viděl dokument Sodom: Lords of Depravity (2005), může tomu klidně i věřit. Když vášnivý nimrod Angelripper získal nějaký dojem a pro něco se rozhodl, obvykle zamířil přímo na komoru a prásk! Rodák z drsného hornického města se s věcmi nikdy moc nemazal.
Dlouholetý nositel riffů Bernemann a bubeník Bobby se tedy poroučeli. Nová sestava se rozrostla atypicky o dva kytaristy, jedním z nich byl ztracený syn Frank Blackfire. Byl to právě Frank, který Sodom vytáhl mezi žánrovou špičku a podepsal se pod jejich nejlepšími deskami Persecution Mania (1987) a Agent Orange (1989), než se na mnoho let ztratil v brazilské džungli. Kritici prskali, že za jeho návratem jsou jenom peníze, protože za takzvaně původní sestavu se víc platí. Příšerný koncert na Rock Hardu 2018, kdy kapela nebyla schopná doručit ani business standard, slova kritiků ještě zesílil.
Se změnou sestavy se také Sodom obrátili ke kořenům. Nostalgie prodává, a tak řada vydaných EP odkazovala vizuálně i hudebně ke zlatým osmdesátým. Kapela dokonce přehrála některé letité vykopávky ze svého legračně špatného, ale stále kultovního debutu Obsessed by Cruelty. Deska Genesis XIX (2020) pak zpečetila všechny změny, ale také nabídla jen průměrné thrashmetalové retro, které by i Anatolij Ďatlov z Černobylu shrnul slovy not great, not terrible.
A teď jsme v roce 2025 a stále stejná sestava vydává nové album, které dostalo název The Arsonist. Po nezbytném intru se vyřítí opět klasický thrashingový kolovrátek, který nemůže nikoho překvapit. Člověk od první fráze ví, že je v péči ostřílených veteránů a že ti veteráni jsou
Sodom. Hned druhá Trigger Discipline nabere ještě vyšší obrátky a Tom dokazuje, že ve svých 63 letech má stále v hrdle dynamit.
S dalšími a dalšími skladbami ale spíš sílí podezření, že Sodom jsou Sodom, ale také jim něco chybí. Určitě průraznější a hlasitější zvuk. The Arsonist nemá tlak ani jako předešlá deska, zvukově vůbec nekouše, dokonce snad ani nevrčí. To pak můžete hrát klidně finále mistrovství světa v thrashmetalových riffech, ale stejně budete znít, jako když přešlapujete opatrně za dveřmi, abyste nikoho nevzbudili.
Potíž ale je, že ani ty riffy samy o sobě nemají sílu. Proč mají Sodom nestandardně dvě kytary, když s nimi nechtějí nebo neumějí pracovat? Otázka za milion, kterou může zodpovědět pouze frontman Angelripper. Tady se až příliš rutinérsky uhání kupředu a tečka. Snad pouze v šesté skladbě Scavenger s její těžkou a ponurou atmosférou spolu kytary vedou nějaký harmonický dialog. Jinak je to spíš mlácení příliš generické slámy. Formálně sice v pořádku, ale nic, co by utkvělo v paměti. Fanouškovi se trochu stýská po skvělých deskách Code Red nebo M-16 z přelomu tisíciletí, kde chytlavých riffů bylo tucet v každé skladbě. Bernemann byl tehdy osamělý riffmaker, ale ve srovnání s aktuálním tandemem uměl složit dobrý riff a hlavně pokaždé pálil ostrými.
Dlouholetý fanoušek bude s novinkou Sodom nejspíš spokojený, protože dostane svou obvyklou kolekci songů. Běžný smrtelník bude naopak kapelu ignorovat i nadále. Thrash metal objektivně není na výsluní, kde se hřál ještě pár let dozadu, ale i dnes se najdou umělci, kteří dokážou zahrát zábavně a z podstaty rigidní žánr posouvají kupředu. Sodom mezi ně ale spíš už nepatří.
Verdikt: 60 %
Thrashmetalová legenda vydává průměrnou desku, aby měla náboje na letní festivalovou sezónu. Škoda, že ty náboje jsou spíš slepé.