Život je plný pocitů, předsudků a rozporuplných emocí. Jakub Kaifosz aka Lazer Viking na albu Tunnel Vision jen dokazuje, že píseň je prosté vyprávění příběhu nebo emoce prostřednictvím hudby a je jedno, jaký zvolíte vyjadřovací způsob. U něj jsou to teď prostě syntezátory. Jinak je to osm písní, tak jak je od něj známe. Mě to nesmírně baví, supluje mi to trochu nechtěný výlet do puberty, ale to neznamená, že je nekomfortní. Naopak je docela vzrušující v podstatě dychtivě čekat, co se ještě dá vyprávět a jakým způsobem.
„Výměna kytar za syntezátory vůbec nebyl promyšlený tvůrčí krok. Potřeboval jsem se prostě distancovat od toho, kým jsem byl, abych se dokázal vypořádat s tím, co mi život postavil do cesty. Musel jsem najít nový hlas, kterým bych mohl mluvit sám k sobě. Hlas, co by dokázal zpracovat žal,“ vysvětloval ostřílený songwriter. A já jsem přesvědčen, že se to Jakubovi vnitřně povedlo, že se dokázal tímhle albem vypořádat s tím, co mu život do cesty postavil. Protože těch osm písní má sílu a moc otevřít mysl každému, kdo čeká něco jiného a přistupuje k neznámému s předsudkem. Já to alespoň z Tunnel Vision tak cítím. A i proto mě to album tak baví.
Ve facebookové skupině Headliner – Hudba zevnitř i zvenku vítáme nové členy anketní otázkou. Když se do ní přihlásil Kuba Kaifosz, trochu jsme ho vyprovokovali dotazem: „Už jste slyšeli nové album od Lazer Viking a proč se vám tak líbí?“ Po chvíli přemlouvání na ni odpověděl: „No dobře, dobře. Slyšel jsem to. Nevim-ani-kolik-setkrát. Pokaždý to bylo o trochu lepší. Když už to konečně bylo nejlepší, vydal jsem to. A proč se mi tak líbí? Asi proto, že i když na něm nejsou ty věci, který se mnou máte všichni za ta léta primárně spojený, tak je od první sekundy úplně jasný, že je moje.“
K tomu není co dodat.
Verdikt: 89 %
Jiná forma, stejný Lazer Viking. Podstatu hudby Jakuba Kaifosze synťáky nezměnily. Pořád je jedním z nejzajímavějších jmen na tuzemské alternativní scéně.