Základní kámen alba Mayhem měl položit snoubenec Lady Gaga Michael Polansky, když své vyvolené řekl, aby opět natočila plnohodnotnou popovou desku. Zpěvačka se rozhodla dbát jeho rad a současně chtěla potěšit fanoušky, kteří dlouho prahli po něčem, co bude znít jako nahrávky Fame, Fame Monster nebo Born This Way. Přesně k nim má totiž novinka nejblíže – jde o plnohodnotný návrat k opulentnímu popu a rukopisu, kterým se Lady Gaga proslavila.
Singly Disease a Abracadabra slibovaly vyloženě excentrický zážitek. Nakonec byly spíše vějičkou, protože zbytek alba až tak provokativně nezní. Není to ale nic zásadního, Lady Gaga i tak předložila kolekci písní, které jsou dynamické a čerpají z mnoha vlivů. Někde se zpěvačka ohlíží za svou hudební minulostí a čerpá ze všech podob popu, které ji za takřka dvacetiletou kariéru formovaly, jinde zkouší nové polohy. Je si vědoma, že ani návrat ke kořenům nemůže být úplně doslovný a že je třeba se nějakým způsobem stále vyvíjet a předkládat překvapivé věci.
Tak třeba v písni Killah sahá pro inspiraci k Princovi a Davidu Bowiemu, přičemž se jí daří zůstat i nadále věrna svému zvuku. Poněkud explicitněji vzdává písní How Bad Do You Want Me hold své kolegyni Taylor Swift. Až bylo množství fanoušků na vážkách, zda se tu neuskutečnila nějaká dobře utajená spolupráce. Ale vydavatelství potvrdilo, že ne. Nakonec i takový výkyv v jinak dobře rozpoznatelném rukopisu Lady Gaga na desku zapadá. To platí i pro roztleskávací song Zombieboy, kde pozornému uchu jen těžko unikne podobnost s Hollaback Girl od Gwen Stefani.
Zásadnější potíž může řada posluchačů shledat v jisté generičnosti některých písní. Zpěvačka se několikrát nechává unést toliko populární osmdesátkovou stylizací. Není na tom nutně něco špatného, jen je znát, že má Lady Gaga už trochu obroušené hrany a nepotřebuje být za každou cenu vyhraněným outsiderem.
Vše výše zmíněné jsou ale pořád zcela marginální drobnosti, které samy o sobě nedokážou popřít, že je Lady Gaga zpátky ve formě. Album Mayhem je dílem zpěvačky, která svou hudební identitu už dávno našla a teď má tu výhodu, že si může z bohatých zásob vybírat, do jaké přihrádky zrovna sáhne. Její sedmá deska je zvukově pestrá, barevná, roztančená a i ve slabších okamžicích úderná. Očekávat od ní další kulturní restart ale není potřeba.
Verdikt: 80%
Lady Gaga velmi zdařile spojila současnost s minulostí. Její sedmé album Mayhem má v sobě náboj, díky němuž se stala počátkem tisíciletí tak velkou hvězdou, zároveň ale nežije jen ze vzpomínek. Deska sice není až tak provokativní, jak někteří posluchači čekali, ale vždyť ani sama Lady Gaga už není ta dvacetiletá neřízená střela.