Z kolekce dvanácti hitů, z nichž mnohé zlidověly a neuměle, byť s láskou se hrají po českých hospodách, voní atmosféra druhé poloviny devadesátek, jejich neomezené volnosti a svobody názorů a vyjadřování. Byly to časy, po nichž se mnohým pamětníkům stýská. Bujará doba harlejáckých hitů Zfetovanej, Svařák, Zrzi zrzi nebo Přirození. Všechny jsou na tomto albu přítomny.
První polovina devadesátých let byla érou dohánění uplynulého. Na povrch se dostala celá generace kapel a zpěváků, kteří předtím nemohli hrát nebo jen někde v koutě živořili. Teprve kolem roku 1995 nastupuje vlna těch, kteří předtím sbírali zkušenosti a teď přišli s hudebními formacemi, jež se pod vedením originálních individualit zbavily kostrbatého amatérismu. Tak v té době vznikli Chinaski, později Kryštof anebo právě Harlej, tehdy v čele s výraznou individualitou zpěváka Vládi Šafránka. Přesto přes třicetiletou existenci patří Harlej k mladší generaci ve svém hospodsko-tancovačkovém žánru.
První díl harlejovské bestofky zachycuje právě Šafránkovu éru. Byla to doba chlapské muziky, která neměla nic společného s dnešní přecitlivělou hyperkorektností. Jelo se klasicky podle hesla Sex, drogy a rock´n´roll. Navíc trochu alkoholu, programového somráctví nebo „nízké“ kultury venkovské working class. Decibely a poněkud neurvalý jazyk byly stále ještě vzpourou proti předlistopadovými médii protlačovanému střednímu proudu. A Harlej tenhle svět na své kompilaci dokonale reflektuje. Když je třeba použít sprosté slovo, nerozpakuje se a v pohodě ho do písničky šoupne. Sex jako téma není tabu. Pivo teče při produkci proudem.
Ke šťavnatým textům patří i výrazné melodie. Šafránek skládal chytlavé skladby, které vyhovovaly invenčním sloganům. Odrážely se v nich hudební motivy, co by se uchytily i v popu šedesátých let nebo na portovním pomezí folku a country, ale v aranžmá elektrických kytar byly vstřícné širokému okruhu publika, které by třeba jinak ani na bigbít nešlo. Nutno říct, že když se zamyslíme nad harlejovskými texty z té doby, dojde nám, že moc veselých témat neobsahují. To, co jim dává jistou optimistickou atmosféru, je určitý druh frajerství, něco jako „ať tak nebo tak, já se nedám“.
Muzika je dnes už úplně jinde, ale gró zábavového rocku si pořád nemůže stěžovat na nezájem publika. To sice stárne, ale když si pánové občas zajdou do hospody (nebo kvůli předraženému moku do místní sokolovny nebo hasičárny), ocení ať už v živém, nebo reprodukovaném provedení říznou hardrockovou muziku.
VERDIKT: 80 %
Harlej bývá občas řazen spolu s Kabáty, Brutusem, Premiérem a dalšími mimo Prahu působícími kapelami pod poněkud nevábný název agro rock. Není to ambiciózní touha dělat umění, ale bohapustá snaha bavit lidi. Kolekce prvních či chcete-li základních hitů Harleje obsahuje songy, které svou lidovostí lákají dát si panáka, zahulákat si staré známé refrény a… prostě si užívat života, i když srdce bolí a šéf vás už zase prudí.