Když se spojí dvě hudební monstra, která formovala podobu undergroundu posledních čtyř dekád, můžete čekat cokoli. Melvins a Napalm Death na společném albu Savage Imperial Death March vsadili na cestu absolutní svobody a vzájemného naslouchání. Výsledkem je zvukový vír, který zachycuje Melvins v jejich nejbláznivější hledačské fázi a Napalm Death v momentě, kdy svou pověstnou agresi filtrují skrze ambientní plochy a industriální chlad.
Základním gestem desky je „ticho uvnitř hluku“, i když to v podání těchto muzikantů znamená spíše neustálý tlak, kde se rytmus mění v hlukovou stěnu. Úvodní Tossing Coins into the Fountain of Fuck nastavuje laťku vysoko. Hrdelní ryk Barneyho Greenwaye se tu proplétá s hravou kytarou Buzze Osbornea, která posouvá grindcorovou vážnost k nečekanému nadhledu. Identity obou kapel tu nesoutěží, ale splývají v jeden neklidný celek, kde se i skandování „fuckerrr!“ stává hlasovým cvičením v rámci noiserockové etudy.
Nejsilnější momenty alba přicházejí tam, kde se hudba nadechuje k experimentu. Devítiminutový epos Some Kind of Antichrist je skvělou ukázkou gradace, kdy se standardní alternativní hymna pod taktovkou Buzze Osbornea postupně rozkládá v disharmonický hluk a hororovou atmosféru. Naopak Nine Days of Rain připomíná spíše odkaz raných Killing Joke. Je to zdrženlivá, pochmurná skladba s „vteřinami bez slunečního svitu“, kde se vokály obou frontmanů potkávají v oparu kvákačky (wah pedálu) a postpunkové úzkosti.
Produkce sází na syrovost, která dává vyniknout detailům. Od dunivého bubnování Dalea Crovera až po srdcervoucí basové tóny Shanea Emburyho v Rip the God. Právě v této skladbě se zračí podstata celého projektu – „malý svět neuvěřitelného hluku“, jak zpívá Osborne – který drží pohromadě díky letitému přátelství a společné vizi. Instrumentální mezihry jako Awful Handwriting s výraznou rolí syntezátorů pak jen potvrzují, že se tu hraje bez pravidel a bez sentimentu. Závěrečná Death Hour pak nahrávku uzavírá v totálním chaosu, jako by se studio trhalo na kusy přímo před vašima očima. Je to drsné, je to špinavé, ale především je to nesmírně živoucí a zábavné.
VERDIKT: 80 %
Savage Imperial Death March je explozivní fúzí dvou unikátních světů, která dokazuje, že i hluk může být prostorem pro sdílenou radost a nekonečnou tvůrčí svobodu. Nápadité a strhující spojení dvou světů, které z chaosu dělá svůj nejpřesvědčivější argument.