Je to úsporná a tematicky vyprofilovaná nahrávka. Devět skladeb, které složila společně se svým životním partnerem Tomášem Varteckým, působí v první řadě jako jedno velké milostné vyznání. Odehrává se v případných a důvěrně známých kulisách vkusného poprocku, kterého se Anna K. víceméně drží od své průlomové desky Nebe z roku 1999.
Právě její hudební příběh výmluvně ukazuje, že ne každý hudebník musí být nutně hudební revolucionář, aby zářil. A není na tom nic špatného. Repertoár Anny K. tvoří úctyhodný počet na první poslech možná nenápadných, ale o to silnějších hitů, které vytváří tu hezčí tvář českého středního proudu. A v podvědomí je má – často aniž by to tušil – skoro každý, kdo kdy prošel kolem rádia.
Přesně v takovém duchu se nese Údolí včel, které na posluchače hned na úvod v titulní skladbě zamrká povědomým bowieovským motivem evokujícím Heroes. „Tomu, že zítřek nám vyřeší láska v srdci, věřím,“ zpívá Anna K. v půvabně neučesaném duetu s Tomášem Varteckým, který ukazuje, že nemusí nutně lícovat slova, když lícují emoce. Annu K. ten trochu nedbalý, ale přitom spontánní přístup vystihuje přesně – je to zpěvačka z rádia, která ale nikdy nepůsobila jako sterilní umělohmotný výrobek, protože i jako interpretka skrz na skrz popových písniček přece vždycky dovedla řádit v rockovém klubu.
Singlové formy i charakteru se drží ve většině skladeb nového alba se suverénností sobě vlastní. Písnička Na malou chvíli je na první poslech samozřejmá rádiovka s výbušným refrénem, která ve své přímočarosti ve sloce snese dokonce i rým „krásně – básně“. Zvlášť když ho podtrhne charakteristická kytara Phila X z Bon Jovi, který českému poprockovému soundu dodává nenápadně světový šmrnc, aniž by na něj v mixu nutně svítili reflektorem. Podobně hitová je i O tobě i o mně – další skladba, ve které se Anna K. vrací k příběhu své životní lásky, která je gravitační konstantou prostupující celou nahrávkou. Devět milostných písniček středního tempa je na celkovou stopáž pětatřicet minut tak akorát. A Údolí včel je možná vůbec nejsilnější ve své vyrovnanosti.
Při opakovaném poslechu z alba ale přece jen vystupují ty skladby, které se něčím vymykají. Ještě působivější než zmíněné singly je díky své atmosféře a vnitřnímu klidu třeba Černý tulipán. „Ať moje vlasy jsou tvoje na spaní,“ zpívá Anna K. v citlivé písničce, která něčím připomíná Chvíli nad vodou z alba Nebe a její refrén je z těch, které možná neutkví hned na první poslech, ale zato se zasekne na dlouho.
Na opačné straně spektra pak stojí skladba Na vločce, která album uzavírá. V rámci žánru vánočních písní je to jistě nadprůměrná píseň se silným melodickým refrénem. Je mi jasné, proč na desce je, ale coby bojovník proti „svátečním songům“ musím konstatovat, že když už musí vycházet, na řadové album, které si má člověk poslechnout stejně tak v prosinci jako v červenci, patří maximálně jako bonus.
Jinak se ale Anně K. podařilo do své diskografie přidat další důstojnou a hitovou nahrávku, která opět patří k tomu dobrému, co u nás v rámci tradičního středního proudu vzniká.
Verdikt: 75%
Údolí včel je důstojné a pečlivě připravené album, které dobře zní, jsou na něm hity s větší životností, než jakou nabízí Trendy na YouTube, zbytečně se nepodbízí. Místo momentu překvapení na něm Anna K. vítězí lidskostí a tím, že je jako zpěvačka konzistentní. Díky za takový v tom nejlepším smyslu tradiční pop rock.