„Představil bych nás jako bandu puberťáků, kterým táhne na čtyřicet a zamrzli někde hluboko v devadesátkách. A podle toho ta naše hudba tak nějak vypadá a zní v podstatě po celou dobu naší existence,“ chechtá se kytarista a frontman Mára. Kapela, která má kořeny v Bystřici pod Pernštejnem a domov v Brně, se přitom dokázala rozjet i do světa a je nedílnou součástí tuzemské punkové scény. Odpovědí na všechno je v jejich případě nejspíš oddanost. „Jak jsem se vždycky smál metlošům, že prožívají tu svou muziku až do smrti, tak teď si myslím, že jednou skončíme úplně stejně,“ pokračuje Mára.
I přesto se každá nová deska odlišuje a zas tolik se neopakujete…
Mára: Za to nejvíc mohly personální změny v kapele. Největší skok přišel rozhodně po příchodu Matouše (sólová kytara, zpěv) a následně po příchodu Patrika jako novýho bubeníka. Přitom úplně na začátku jsme hráli pochybný covery od Ramones a Rancid.
Martin (basa): Na začátku jsme nevěděli coby, tak jsme hráli ostře, rychle a jednoduše, protože jsme nic jinýho neuměli. Pak přišel Matouš a najednou jsme měli dvě kytary a další hlas, což dostalo úplně novej směr. Od jednoduchýho punku jsme postupně přetekli k takovýmu jako kalifornskýmu skatepunku až k pop punku, což je nejvíc slyšet právě na nový desce.
Matouš (kytara, zpěv): Já bych k tomu řekl, že když žiješ v Brně a máš tam pračku, tak do ní musíš dávat změkčovač vody, jinak se ti ta pračka rozbije, protože v Brně je tvrdá voda. Tak já v týhle kapele působím jako ten změkčovač.
Za svoje šestnáctileté fungování jste se podívali všude možně, ovšem asi největším zářezem bylo Japonsko. Jak se v podstatě malá punková lokální kapela dostane na turné do Japonska? A jak to tam vypadá?
Mára: No nějak jsme se vecpali týpkovi, co tam má už přes 25 let RNR Booking Agency. On do Japonska vozí kapely podobnýho ražení, jako jsme my. My jsme v podstatě nejmenší ryby, co tam dotáhl. Koncerty tam vypadají jinak. Tenhle člověk má před show besedu, kdy si všichni sednou na zadek a půl hodiny ho mlčky poslouchají vyprávět, jak to dělá, co dělá, koho tentokrát přivezl a proč. Po skončení si pak všichni dají tři piva, začne se hrát a rozjede se ultimátní riot, ty lidi lezou doslova po stropě. My jsme pro ně absolutní exotika, utrhají ti ruce za merch, všichni pogujou, neskutečný. Nepřivezeš si ani korunu samozřejmě, ale užiješ si geniální výlet.
Právě vám vyšla nová deska High on Sugar. Jak vznikala?
Mára: K téhle desce jsme přistoupili úplně jinak než kdy dřív. Vykašlali jsme se na nahrávání ve zkušebně a šli rovnou za producentem Damianem Kučerou, který má za sebou třeba Krang, Hopes a spoustu dalších. Díky tomu nevznikla jen skvělá nahrávka, ale i naše první skutečná zkušenost s hudební produkcí, za kterou jsme fakt vděční. Damian to celé posunul na úplně novou úroveň – možná i proto ta deska zní, jak zní. Převzali jsme modernější zvuk a víc nás to posunulo směrem k pop punku.
A zase taky o krok dál do světa…
To ano. Navíc jsme totiž získali distributora pro Severní Ameriku – Punk Rock Radar, který spolupracuje s Punk Rock Museem vedeným Fat Mikem a Vinniem z kapely Less Than Jake. V jejich videorecenzi jsme dostali skóre 10 z 10. Momentálně u Punk Rock Radaru vedeme předprodeje jako jejich nejprodávanější album.