Jak v krátkosti jeden z nejextrémnějších metalových stylů přiblížit? Drtivá a technicky vybroušená death metalová riffáž kytar, kulometné blastbeaty perkusí, breakdowny rozbíjející lebky pneumatickým kladivem. Děsivé atmosféry z hororů, které by se v televizi nepromítaly ani po půlnoci a v neposlední řadě chorobný growling a screaming, artikl to ďábelských vokalistů. Ne, tady metalcore melodické zpívánky nečekejte, pouze pekelná poselství všeobecného zániku, vražedného šílenství anihilace lidstva a psychiatrické diagnózy, ze kterých by si i doktor Chocholoušek upletl oprátku. Namátkově tedy prolistujme booklety aktuálních nahrávek Amíků Lorna Shore, které jsou ovšem vedle dalších účastníků večera Shadows of Intent nebo Whitechapel poměrně slabým psychologizujícím emo čajíčkem.
Zpěvák Lorna Shore Will Ramos sklízí obdiv za svůj hluboký murmur i frenetický jekot. Na poslední fošně I Feel the Everblack Festering Within Me (Cítím v sobě věčnou černotu), se zabývá bezbřehými pocity marnosti člověka uzavřeného ve smrtelném těle, vnitřní frustrací a bolestí směřující k nevyhnutelnému (Prison of Flesh). Texty se dotýkají i environmentálních témat, stesku nad nevratností člověkem řízených destruktivních procesů (Oblivion či Glenwood), ale pod tím vším probleskuje naděje skrytá ve schopnosti přežít apokalypsu a nezlomnou vůli pokračovat v životě (Lionheart nebo Unbreakable). Přesto převažuje přesvědčení, že si všichni zasloužíme oddělit od venkovního světa nejméně dvěma metry zeminy.
„Nechal jsem lež zahojit rány, které mě postihly/Prodal jsem svůj svět za cenu rovnováhy zdravého rozumu/Přikláním se k pokrytectví a nemám pokoru/Ležím tu pomalu umírající a čekám, až budu vzat na světlo/Pouhý kajícný beránek na porážku/Hlas, na který jsi zapomněl/Život byl zatracené peklo/Utrpení k obhajobě prokletého příběhu mě nemůže očistit/Padám hlouběji do šílenství, kam na mě světlo nedopadne…“ (Lorna Shore-A Nameless Hymn)
Pro představu – ještě obskurnější variace sdělení nabízejí Shadow of Intent na strašidelném albu Imperium Delirium. To je věnováno dehumanizaci a kontrole mas, dopadu chladných technologických struktur na podstatu člověka vlivem byznysu a politické manipulace. Propracované texty se blíží žánru sci-fi hororu a představují temnou vizi společnosti ovládané globálním autoritářským režimem za pomoci absolutní ztráty soukromí a vedení ekonomickým profitem sociopatických elit vyvolávajících války.
„Násilné vykořisťování slintající po zabíjení/Brutalita má být předefinována jejich snahou po dominanci/Hordy metastázují pomstu bez rozdílů/Neúcta k lidskému života je v podstatě podnikání/Číhající násilník se koncentruje na hromady zmrzačených mrtvol/Zbývá už jen smrt/Zneužívání dosahuje ocenění kritiky/Dezinfekce pozemků od fekálních stop/Vynucené krmení mlýnku na maso/Cílem je dominovat…“ (Shadow of Intent-Feeding of Meetgrinder)
Deathcore instituce a legenda Whitechapel jde ještě dál. Loňská deska a pravděpodobně nejtemnější počin v historii bandu Hymns of Dissonance nabízí okultní koncepci převrácení hodnot a dominujícího zla na úkor harmonie. Vůdčí postava démonického kultu označená jako Vězeň 666 shromažďuje armádu následovníků sestavených z nejhorších lidí na planetě. Cílem je provádět ohavné rituály a otevřít portál do jiné dimenze pulsující zlem a chaosem. Jde o esenciální vzkříšení temného pána a úplné nahrazení božské čistoty čirým zlem.
„Ach, jak zlotřilí povstali/Ohromující množství, moře se začínají přelévat/Údolí se hroutí pod hromovým zemětřesením našeho pochodu/Hory implodují a nezanechávají nic než hlubokou prohlubeň/Vysmívejte se svaté vodě/Jsme ti zdola/Jsme rakovina, která se živí duší Podzemí/Rouhačští synové toho, koho uctíváme/Vysmíváme se, pálíme a pliveme na kříž/Značky vytesané do masa a kostí tvé mrtvoly/Studený vítr nese svatokrádežná písma Šeptající do uší věčnosti…“ (Whitechapel-Hate Cult Ritual)
Švédští deathcore a djent experimentátoři Humanity´s Last Breath se na zatím posledním záseku Ashen noří do nihilistických představ temné psychiky, šílenství a izolace. Zápasí o příčetnost s pocity prázdnoty a beznaděje, niterným strachem, vinou a zhoubou. Zároveň pracují s modernizovanými prvky severské mytologie, což zneklidňující dodává interpretaci punc originality.
„Zahoďte vše, co zbývá/Ponořte se hluboko a prozkoumejte náš design/Pečlivě jsme vytvořili vlastní sebetrýznění/Zapomeňte na jednotu, jste to vy proti mně/Obrátíme se jeden proti druhému/Nejsilnější přežijí/Vezmu vás všechny s sebou, všichni budete pohlceni/Životní míza vyschla/Vašemu tělu byly odepřeny pohřební rituály/Naše spirála smrti/Jste to vy proti mně, mohlo by se vám to také líbit/Bez života, bez smrti/Poslední dech lidstva… (Humanity’s Last Breath-Death Spiral)“
Takže co?! Těšíte se na koncerty Lorna Shore, Shadow of Intent, Whitechapel a Humanity´s Last Breath v neděli 25.1. v O2 Universu v Praze? My rozhodně ano a můžete se těšit na report Headlineru z tohoto válečného tažení proti duševnímu zdraví.