Jak je vidno, spolupráce mezi idolem osmdesátých let Stanislavem Hložkem a jeho synem Matyášem, který své skladby vydává pod pseudonymem Mathias, ještě zdaleka nekončí. V první společné skladbě, která reflektovala jejich vztah, bylo jejich spojení pochopitelné. Bohužel se zde ale potvrdilo přísloví „dvakrát do jedné řeky nevstoupíš“. Teď už to bohužel nevypadá jinak, než že se Mathias prostřednictvím svého táty snaží oslovit co nejširší spektrum fanynek.
Pokud by se jednalo alespoň o trochu zajímavou skladbu, dalo by se nad tím oko přimhouřit, avšak skladba Sen, která již několikátým dnem koluje v éteru, je ukázkou toho nejslabšího, co lze mezi vánočními skladbami nalézt.
Částečný optimismus mi přes úvodní zvuk evokující padající hvězdu vydržel celkem patnáct vteřin. Do doby, než se ozval ohromně špatně autotunem upravený Mathiasům zpěv. Dál už bylo jen otázkou času, co nového ten nepěkný dojem přebije. Mezi největší ničitele potenciální vánoční nálady lze rozhodně zařadit product placement, který se v klipu objeví několikrát, meditační okénko ve druhé sloce (ám), či jevištní pohyb a grimasy, které by Mathiasovi mohl závidět nejeden člen boybandu z devadesátých let.
Jediným, co zde připomíná hudební umění, je zhruba dvouvteřinový nástup violoncella Terezie Kovalové u druhého refrénu. Na čtyřminutovou skladbu je to celkem úctyhodně slabý výčet.