Spolu s ním se na album podíleli zpěvák Mikoláš Růžička z Republic of Two, kytarista Yarda Helešic, saxofonista Felix Slováček ml. A zpěvačka Slivka ze slovenské kapely Puding Paní Elvisovej, která je současně Kučerovou ženou. „Osm písní je tam proto, že stejný počet skladeb má velké množství mých oblíbených vinylů z 80. let,“ říká Pavel o svém debutu.
Říká se, že každý hudební novinář je ve skutečnosti neúspěšný muzikant. Proč ses rozhodl rozšířit naše řady? Jak ses dostal ke skládání?
Tak nějak postupně. Dlouhé roky jsem strávil za dýdžejským pultem, hrál jsem hlavně taneční věci. Od toho byl kousek k remixům, které jsem dělal nejdřív pod hlavičkou The Fakes pro Tata Bojs, Borise Carloffa nebo The Prostitutes. A časem jsem začal dělat vlastní tracky. Nejdřív spíš taneční elektroniku a v podstatě instrumentální. Ale vždycky mě lákala popová písnička s jasnou strukturou, protože to považuju za úplně nejtěžší. A pustil jsem se do skutečného skládání. Mám nějakou nástrojovou průpravu, hrál jsem kdysi na cello, trochu na basu a vždycky mě to táhlo k pianu. Hudbu jsem slyšel v hlavě vždycky, tak jsem se rozhodl, že ty nápady zkusím zaznamenat.
Co na albu posluchači najdou. Jakou by sis na něj sám napsal recenzi?
Velkou část hudby, na které jsem vyrostl a dospěl, tvořil 80s pop a soul. Simply Red, Chic, Hall & Oates, Michael Jackson, Sade, George Michael, Tears For Fears, Spandau Ballet, Pet Shop Boys a podobně. Tento zvuk mám rád a tyhle vlivy jsou tam rozhodně patrné. Jsem velkým fanouškem krásných hlasů jako má Tony Hadley ze Spandau Ballet nebo právě George Michael. Miki má podobně sametový hlas, a proto jsem se s ním konečně mohl vydat směrem, kterým mě to vždycky táhlo. Je tam sedm (plus jedna bonusovka) přímočarých popových písní s letním vajbem. A taky cover písně od Pet Shop Boys, která ale ve skutečnosti není od Pet Shop Boys... A mimochodem osm písní je tam proto, že stejný počet skladeb má velké množství mých oblíbených vinylů z 80. let. Je to podle mě ideální délka.
Na základě jakého klíče si na album oslovoval hosty? A jak si s nimi natáčel?
Do těch popových písniček mi chyběl zpěvák, tyhle ambice nemám. A od doby, co jsem poprvé slyšel Republic Of Two, tvrdím, že Miki Růžička má jeden z nejkrásnějších hlasů mezi zpěváky svojí generace tady. Tak jsem ho oslovil, poslal jsem mu kdysi v podstatě hotovou skladbu I Long 4 U. On do ní vymyslel vokální linky, spolu jsme napsali text a natočili to. Šlo to strašně snadno a rychle, tak jsme se rozhodli v tom takto pokračovat. V podstatě stejně vznikly všechny naše společné skladby. Některé potřebovaly kytaru, ale na tu hrát neumím a nechtěl jsem tam cpát samply. Tak jsem nesměle požádal kamaráda Yardu Helešice. Očekával že mě pošle do háje, protože na takového amatéra nebude mít čas. Ale on mi ochotně nahrál úplně fantastické party, například do skladby Sweet Spot, kde má úžasné sólo. S Felixem Slováčkem mladším, který sóluje na ságo do skladby Rome, to bylo podobné. Nejvíc jsem nakonec musel přemlouvat svoji ženu, tedy Slivku ze slovenských Puding pani Elvisovej, která se spolupráci nejdřív bránila. Ale když pak slyšela základ skladby Second To None, vymyslela do ní skvělé zpěvy. Já to otextoval a ona souhlasila, že to nazpívá. Ani jsme nešli do studia, natáčela to přímo doma v obýváku.
Jaké máš s albem a potažmo se svou hudební kariérou ambice? Plánuješ i živá vystoupení?
S Mikim plánujeme koncerty ve dvou, možná občas s dalším hostem. Už jsme si to vyzkoušeli předloni na festivalu v Karlových varech a fungovalo to docela dobře. Křest proběhne patrně v lednu příštího roku, to ještě ladíme. Ale současně už dělám na nových skladbách, jednu už má Miki k dodělání. Jen vzhledem k tomu, že ty písně skládám, aranžuju, míchám a poslední dobou i masteruju, trvá mi to strašně dlouho. Ale je to moje největší hobby.
Kdybys měl z alba doporučit jednu písničku, která pro tebe má nejsilnější příběh, která by to byla a proč?
Všechny jsou osobní, protože se vážou ke skutečným lidem a událostem v mém životě. Miki mi dokonce v nadsázce říkal, že si dělám ke svému životu soundtrack. Něco na tom bude. Ale kdybych měl vybrat jednu, asi to bude Rome, do jejíhož textu jsem zasadil i moji oblíbenou římskou restauraci L'Orso 80. S mojí ženou jsme tam před dvěma lety strávili báječný romantický večer.