Že Raye vládne velkým hlasem, bylo jasné každému, kdo 28letou britskou zpěvačku už nějaký ten pátek sleduje. A také těm, kteří ji před dvěma lety viděli coby čerstvou ostrovní senzaci a držitelku šesti Brit Awards na festivalu Metronome. Tehdy jsme jejímu koncertu dali nekompromisních sto procent. A zaslouženě. Uvedla se jako interpretka, která staví do popředí hudbu a k oslovení publika nepotřebuje nic dalšího: žádné efekty, promyšlené projekce, zkrátka jen svou personu, hlas a šikovné muzikanty, o které se může opřít.
Tohle všechno přivezla v neděli i do pražské O2 areny. Početný big band hrál s nadšením a do puntíku přesně. Jenže nakonec zpěvačku tak trochu převyšoval a mnohokrát její hlasovou gymnastiku úplně zazdil. Když Raye pěla v nižších polohách, nešla slyšet prakticky vůbec, jakmile se vrhla do výšek a protnula pevnou hradbu dechové sekce, koncert se hned prozářil a nabral na dynamice.

Obecně vystoupení příjemně odsýpalo, přestože někomu by mohlo vadit, jak moc je Raye upovídaná. K publiku ovšem nepromlouvá prostřednictvím naučených frází, které by byly jen na efekt. I to se vlastně ukázalo už na Metronomu, kde zpěvačka vysvětlovala pozadí vzniku svých písní a snažila se divákům více přiblížit dění za oponou. Dělala to i tentokrát, a přesto během dvou hodin odehrála asi 25 písniček, dynamika tedy v tomto ohledu nijak zásadně neutrpěla a diváci si užili primárně hudbu.
Díky většímu prostoru nebylo tempo tak vražedné jako před dvěma lety na Metronomu, kde Raye do publika sypala jednu písničku za druhou a koncert gradovala takovým způsobem, že po konci odcházeli všichni v němém úžasu a bez dechu; samozřejmě v dobrém. Takový wow efekt se bohužel málokdy dostaví i podruhé, což ovšem není chyba interpretů. Jde spíš o kouzlo okamžiku, a to tentokrát i vlivem horšího zvuku tak silné nebylo.

Raye samozřejmě stále dostává do kolen tím, jak umí přepínat mezi jazzovou zpěvačkou, operní divou a obyčejnou pokornou holkou, se kterou se hudební průmysl zrovna nemazlil. A že po strop zaplnila O2 arenu coby nezávislá umělkyně, která se navíc nepohybuje v ryzích popových vodách, je prostě úctyhodné. Velký prostor přitom dokázala svou osobností i suverénním projevem zcela opanovat.
Hodnocení: 80 %
Raye – O2 arena, Praha, 25. ledna
