„Podle mě nebude vůbec těžké navodit country atmosféru. Mám pocit, že kam jinam country v Praze patří než do legendární Velké Lucerny. Atmosféra bude top,“ říkal před koncertem. Pojďme si rovnou říct, že měl pravdu. Unikátnímu pódiu dominovaly dva stromy, co měly připomínat bažinu, kdysi tolik typickou pro středozápad USA. Jestli mělo jít o tisovec dvouřadý anebo tupelo vodní, vám samozřejmě neřeknu, protože tyto názvy jsem si musel vyhledávat pomocí umělé inteligence. V Lucerně se to hemžilo mnoha fanoušky v kovbojských kloboucích. Nálada před samotným začátkem byla poměrně veselá, ale plná očekávání.
Přesně v půl deváté spadla plachta, co zakrývala stage, a Marpo s kapelou začali pálit muziku do lidí. Jako otvírák zazněla skladba T.C.B. a fanoušci okamžitě začali zpívat od prvních slov spolu s pražským raperem v dresu baseballového týmu St. Louis Cardinals s číslem 18 na zádech. Marpo před koncertem říkal, že hodlá rozšířit kapelu o dechovou sekci a hammondky. Těšil jsem se, ale to, jak dobře to ve výsledku zapadlo do sebe, jsem nečekal. Mít jeden z těch kovbojských klobouků, před hudebníky bych hluboce smeknul.
Když spustila skladba Dospělí z desky Backwoods Bred, zpívala už komplet celá Lucerna snad včetně barmanů, security a mého kamaráda Máry. „Nikdy by mě nenapadlo udělat takovej prostor,“ říkal pak Marpo a děkoval fanouškům: „Country tady holt není takovej žánr, ale nesmíš brát v životě žádný shortcuts a musíš si jít za svým a dělat to, jak chceš. A to já můžu jen díky vám.“ Je pravda, že příznivci Marpa jsou spíš komunita než jen běžní hudební fans. Uspořádali například před koncertem pochod Prahou, během kterého skandovali části textů, což je fenomén, který jsem zaregistroval v období Troublegangu. Je hezké, že to pořád drží, i když Marpo je dnes hudebně jinde. Ve chvíli, kdy spustila píseň Memphis, v publiku to vřelo natolik, že jsem začal mít o dnes více než sto let starou Lucernu strach.
K hodnocení koncertu mě napadá slovo řemeslo. Marpo tady dneska dělá žánr jako nikdo jiný a s precizností sobě vlastní. Nechal se slyšet, že tenhle koncert si užíval možná víc než Inchebu, Forum Karlín a O2 arenu, tedy větší prostory, které v minulosti vyprodal. Zvuk sice během úvodních písniček možná trochu haproval, ale od začátku nadchnul zmíněný design stage a taky kapela! Takhle se to má dělat – byla to dotažená show a skvělý koncert. Sám Marpo na sociálních sítích fanouškům později vzkázal, že večer patřil z jednomu z nejlepších zážitků celé jeho kariéry. A že nejlepší na tom všem pro něj bylo, že mohl dětem zase jednou ukázat, že to v sobě pořád má.
„Sehnat v listopadu někoho jako hosta na koncert je skoro nemožný, všichni jsou vybookovaný,“ řekl Marpo předtím, než uvedl jako prvního hosta Sebastiana. Dalším hostem byla zpěvákova partnerka, hudebnice Lenny. Ta zazpívala i svůj hit Hell.o a Marpo ji doprovodil na bubny za hromadného skandování refrénu kompletní Lucerny. Po líbačce už se šlo na ty největší hity, jako jsou Dead Man Walking nebo Bad Man.
Jak se zpívá v jedné z písní: „Kolik tomu věnuješ, tolik ti to dá, proto makám naplno, ať to mám hezký.“ A měl! Měl to moc hezký!
Hodnocení: Tři kovbojské klobouky ze tří.
Marpo, Velký sál Lucerny, Praha, 13. listopad 2026
