Zpěvačka Holly Humberstone, ověnčená cenou Rising Star od britské hudební akademie, v pražském Rock Café ukázala, že umí být navzdory své křehkosti pěkně živelná, a že její písničky opravdu nejsou žádný bezduchý a vyprázdněný popík.
Poprvé o sobě dala vědět v roce 2020, v Česku si od té doby střihla vystoupení na Rock for People a loni na Metronomu. Po více než půl roce se do Prahy vrátila a přivezla s sebou svoji debutovou desku Paint My Bedroom Black, jež vyšla v říjnu. Holly Humberstone se na ní představila jako hudebnice, která si neklade žánrové bariéry, umně spojuje synth pop s folkem, koketuje s country, a která umí navodit jak intimní atmosféru, tak rozskotačit posluchače.
Že opravdu zvládá přeskakovat mezi hudebními polohami a náladami potvrdila i na vystoupení v Rock Café, kterým proplula s naprostou lehkostí a nenuceností. Na pohled může Holly Humberstone působit křehce, snad až zakřiknutě, ale jakmile se položí do písní a nechá rozeznít svůj sametový hlas s nakřáplým akcentem, veškerý ostych je tytam.
![](/media/news/angh7ej4x6-holly-fource-24-1-930x930-65d7692879802.jpeg)
Naživo má její projev ještě větší drajv než na desce a je barevnější. Najednou se více zvýrazní všechny nuance - drnčivý a přitažlivý chraplák ve vyšších polohách, ale i hedvábné, někdy takřka šeptané hloubky. Možná byla zpěvačka během koncertu i lehce nachlazená, protože její hlas zněl opravdu více vypjatě a chrčivě než na studiových nahrávkách, ovšem ku prospěchu věci. Intonačně totiž nepadnul žádný tón vedle, spíše byla překvapením barva hlasu připomínající místy Bonnie Tyler.
![](/media/news/v0adgk30ct-holly-fource-23-1-930x930-65d769ac76f0d.jpeg)
Holly Humberstone odpálila večer titulní písní svého debutového alba a hned v úvodu nastolila příjemnou dynamiku, když přecházela od rozjuchanějších a rytmičtějších písní k těm intimnějším a tišším a zase zpět. Díky přirozeným změnám nálad a tempa nemohla posluchače ani úplně vysílit ani uspat. Postavila tím navíc do popředí rozmanitost svého soundu, popovou rozvernost s místy až koketním rockovým drajvem.
Koncert příjemně plynul, a kromě toho, že Holly Humberstone ukázala, že umí strhnout i dojmout, představila se i jako velmi civilní a nenucená osoba, která si nepotrpí na žádné přehnané cukrbliky a okázalá hvězdná gesta. Povahou má její vystupování blízko třeba k norské zpěvačce Sigrid – obě spojuje přirozenost a jakási pozitivní všednost. Obě jsou typ obyčejných holek odvedle, které možná působí nenápadně, ale muzikantsky předčí i leckteré ostřílenější kolegyně.
![](/media/news/hru3658ns2-holly-fource-27-1-930x930-65d76a1a67639.jpeg)
A i když na koncertě byli nejhojněji zastoupeni fanoušci ve věku kolem dvaceti let, Holly Humberstone rozhodně nedělá hudbu jen pro tiktokovou generaci. Její songy jsou melodické a ambiciózní, ale nijak nabubřelé. Zpěvačka by rozhodně mohla být „the next big thing“, tedy příští velká popová hvězda, ale v rozhovorech sama tvrdí, že po něčem takovém úplně neprahne. Tvorbou by pro to dispozice měla, a také svou energií a zápalem by jistě dokázala naplnit i větší prostory. Na druhou stranu jí velmi sluší klubové prostředí, které vycentruje její sofistikované písničkářství.
Ať už bude Holly Humberstone příští velkou hvězdou či nikoliv, její vystoupení v Rock Café potvrdilo jedno: talent rozhodně má. Nejen na psaní osobitých písniček, ale i pěvecký. A okamžitě rozpoznatelný hlas je v popu předností číslo jedna.
Holly Humberstone
Rock Café, Praha
21. únor 2024
Hodnocení: 90 %
![](/media/news/0rbtdhh1my-holly-fource-20-1-930x930-65d76a2d1559a.jpeg)