Dvě a půl hodiny utekly jako voda. Jak se praví v písni Dávno: Byla to síla, byl to fakt nářez, bylo to vážně skvělý. Diváci dostali nálož v podobě třiceti zásadních hitů, ale i nových pecek z posledních dvou alb. A šlo to bez zbytečných řečí, konfet, ohňů a jiných serepetiček. Efekty celé show dodávala především světla a osm vertikálních promítacích pláten za muzikanty, která byla využívána i na doprovodné animace. Jinak si kluci vystačili se svými hity, vtipem, ale hlavně energií, která z nich po celou dobu sršela na všechny strany.
Koncertu předcházelo menší intro. Na plátnech se postupně zjevilo osm bazilišků, kteří se stali pomyslnými maskoty celé show. Sama nová deska si totiž vysloužila název Bazilišek, podle stejnojmenného singlu. Osm postav zahalených do černé s hlavami bazilišků dramaticky zmiňovalo pětadvacetileté výročí Divokýho Billa na scéně. Asi. Bohužel byl v úvodu problém se zvukem, a přestože intro pustili dvakrát, nebylo mu dost dobře rozumět. Nevadí, protože následně na nás začali sypat jednu pecku za druhou a krize byla zažehnána. V O2 aréně zavládla neskutečná atmosféra. Lidi zpívali, skákali, tleskali a ruce jim vlály sem a tam.
Jako jeden z prvních songů zazněl hit Lásko a hned od první minuty téhle pecky mi bylo jasné, že housle Adama Karlíka budou tomuhle koncertu dominovat. Každý jeden tón obletěl celou arénu dokola a každý jeho part jako by vystupoval doslova ze všech písní, které zazněly. Krásně vyznělo i banjo Honzy Bártla, ale samozřejmě je důležité zmínit, že jeden bez druhého by nikdy nebyli takovým tělesem, které už dvacet pět let tvoří. Ale ty housle… nemůžu si pomoct, včera večer se pro mě staly duší celého koncertu. Tak to prostě je.
Z největších hitů jsme slyšeli Malování, Čmeláka, Kořalu, Do roka a do dne, Pecku, která ti nedá spát nebo třeba Pocit. Při písních Unisono a Lahůdky pak diváci nelenili a zaplavili arénu světly ze svých telefonů, které vždy vytvoří naprosto kouzelnou atmosféru. Zazněla i píseň Temný král, kterou kapela nahrála k druhému dílu pohádky Princezna zakletá v čase a objevila se i na poslední desce, a to i v anglické verzi.
Přibližně v polovině koncertu přizval zpěvák a kytarista Václav Bláha na stage Jaroslava Špuláka a Michala Máku, kteří promluvili o příběhu kapely a následně jí za Baziliška předali platinovou desku.
Divokej Bill si pro diváky připravil i menší překvapení. Přizval si hosty v podání rumunské kapely Drum Bum. Ti, co se zúčastnili koncertu Divokýho Billa v O2 aréně už před pěti lety, asi tuší, že sestavu této kapely netvoří nikdo jiný než sami převlečení členové Divokýho Billa. Tehdy si trošku ze všech vystřelili, když avizovali, že jejich předskokany bude právě zmíněná kapela z Rumunska. Včera se tak tento vtípek pokusili zopakovat. Drum Bum si připravili i menší úvodní video a následně odehráli tři songy. Kromě toho, že byli vážně špatní, což byl očividně záměr, je otázkou, zda tento vtip pochopili i všichni diváci. Protože ti, co netušili, co se odehrálo v aréně před pěti lety, možná vůbec nechápali, co se to vlastně na stagi děje… Já bych byla asi vyděšená a dle výrazů některých diváků, zde pár takových opravdu bylo.
Kromě svých hitů se kapela Divokej Bill rozhodla uctít památku textařského velikána Karla Kryla písní Karavana mraků, kterou v roce 2014 zahrála na výročním koncertě k jeho poctě, kterého se účastnili společně s dalšími umělci. Píseň kapela pojala po svém a zazněla tak ve svižnějším tempu s tím, že hlavní role se ujal akordeon.
Před závěrem večera se na osmi plátnech promítly fotografie všech členů celé kapely, na kterých byli ještě děti. Následně se tyto dětské podobizny přetvořily do jejich nynějších podob a na diváky čekal přídavek. Během písně Rozárka přišly kapelu svým zpěvem podpořit jejich děti. Což byla v souvislosti s tím, že se jednalo o výroční koncert vlastně dojemná tečka na závěr.
Včerejší koncert Divokýho Billa potvrdil, že pokud chcete udělat pořádnou show, která vás dostane do varu, není k tomu potřeba nic víc, než elán (který vám vydrží 25 let!), energie a dokonalé hudební souznění těch, kteří jsou spolu na jednom pódiu. Protože u Divokýho Billa to funguje na sto procent a já jim přeju, aby jim to hrálo i dál.
Hodnocení: 90 %
Divokej Bill, O2 Aréna Praha, 19. leden 2024
