Devadesátivteřinové video Naši Japonci nám rozumějí, s nímž filharmonie přišla loni na podzim krátce před asijským turné, měla za úkol zvýšit povědomí o značce. Jestli tato online kampaň splnila svůj účel, to se instituce dozví letos na jaře z výsledků výzkumu. Každopádně dnes má video na YouTube okolo tří milionů zhlédnutí, nadšené reakce odborné i laické veřejnosti a jako bonus miliony zhlédnutí na japonském Twitteru. „Doufali jsme v to, ale nevěděli, jak to zařídit. A vida, stalo se to tak nějak samo,“ směje se šéf marketingu České filharmonie Jakub Kožíšek.
Evalda Schorma znáte?
Spot dal dohromady společně s režisérem a hudebníkem Prokopem Jelínkem, který pro Českou filharmonii pracuje tři roky. Kdysi sám hrával velmi dobře na housle a jeho švagrová Kateřina se klasické hudbě věnuje profesionálně. Přes ni k němu také doputoval inzerát, že soubor hledá nového spolupracovníka. „Prokop byl tehdy jasně nejlepší. Když jsme se uchazečů ptali, jaké formáty spotů by si pro nás dokázali představit, Prokop se zamyslel a zeptal se, jestli jsme viděli Schormovu Etudu o zkoušce. V tu chvíli bylo jasné, že jsme na stejné vlně,“ konstatuje Kožíšek s odkazem na filmovou etudu ze sedmdesátých let, v níž režisér Evald Schorm zachytil tvůrčí nasazení dirigenta Václava Neumanna.
Byl to Jakub Kožíšek, koho jednoho brzkého rána, když nemohl dospat, napadlo natočit spot v japonštině, „které nikdo neporozumí“. A začaly přípravy scénáře. Dvojice měla v hlavě ústřední postavy mistra a žáka, zároveň ale myslela na to, aby se v klipu neobjevila klišé: tedy žádní mniši v zenové zahradě, čajové obřady, gejši ani sakurové aleje. Kožíšek s Jelínkem ale do spotu zároveň chtěli dostat japonskou každodennost. Prokop pak přišel s nápadem sestříhat video ze scén ze starých japonských filmů. Produkce celého projektu by ale byla tak časově i finančně náročná, že volba nakonec padla na rychlý výjezd do Japonska a natáčení v Ósace.
O Vltavě jsme se učili ve škole
Japonskou atmosféru znal Jelínek z předchozích návštěv Asie, inspiraci mu ale dodal i aktuální filmový zážitek. „V té době šel v českých kinech film Wima Wenderse Dokonalé dny, který se odehrává v Tokiu a který mě inspiroval svou minimalistickou estetikou a jemností. Do spotu jsem se pak navíc snažil dostat českou tradici odkazující na neherce a československou novou vlnu,“ vysvětluje.
Ve vizuálně špičkově zpracovaném příběhu, který je složený ze šesti situací z různých míst, nakonec figuruje neherec jen jeden: je to řezník.
„Místní byli hodně otevření všemu, co jsme navrhli, nakonec se ale ukázalo, že hlavně potřebujeme lidi, kteří dobře zvládnou repliky,“ dodává Prokop Jelínek. Hvězdným tandemem se stala dvojice děvčat, která se v parku při focení selfíček zasněně dohaduje, zda bude lepší vidět na pódiu violistku Evu Krestovou, nebo stačí houslisté Jiří Vodička a Jan Mráček.
„Obě slečny mě na castingu okouzlily. Jedna z nich pracuje jako herečka a dabérka. Dabuje i animované postavy a její hlasový projev je neuvěřitelný,“ usmívá se Jelínek. Druhá slečna jménem Sui si nakonec přišla poslechnout koncert v Ósace, nechala se vyfotit s Krestovou, Mráčkem i Vodičkou a filharmonii vysekla poklonu. „Velmi si považovala, že ve spotu mohla účinkovat, protože na programu byla Smetanova Vltava, o které se učila ve škole. Navíc to byl její první koncert klasické hudby,“ říká Jakub Kožíšek.
Prezident influencerem
S rešeršemi, vytipováním míst pro natáčení i komunikací přímo v Japonsku pomohly autorskému týmu produkční Karolína Brumlová a krajanka Suzana Hanibalová, nelenil ale ani Prokop Jelínek. Kvůli scéně v nožířství si z Prahy vytipoval asi dvacet dílen. Deset z nich obeslal mailem a po příjezdu do Japonska jich několik obešel. „S kameramanem Tomášem Kotasem jsme se shodli na tomto modernějším kovářském nožířství. Hledali jsme místo, které bude vizuálně čistší, zároveň ale bude mít estetiku a příjemnou tonalitu osmdesátých nebo devadesátých let. Všichni z nožířství byli moc milí, zaměstnanci si zahráli jako komparz,“ líčí.
Naši Japonci nám rozumějí pustila Česká filharmonie do světa dva roky po podobně úspěšném spotu Nezapomeňte v režii reklamního režiséra Daniela Růžičky. V příběhu postaveném na zápletce filmu Sám doma (místo Kevina ovšem soubor zapomněl do letadla nabrat dirigenta Semjona Byčkova) zvala k online přenosu koncertu v newyorské Carnegie Hall.
Důležitou roli měl ve spotu prezident republiky Petr Pavel, respektive jeho ke sledování zvoucí hlas. Jak se týmu podařilo prezidentskou kancelář přemluvit ke spolupráci? „Byla to zejména zásluha režiséra Růžičky. Původně jsme chtěli, aby Petr Pavel ve videu hrál jako herec, on ale nechtěl. Dan byl ale zarputilý a nakonec se podařilo dostat pana prezidenta alespoň k telefonu,“ vzpomíná Kožíšek.
Přestože dvě kampaně v tak rychlém sledu jsou pro filharmonii spíš výjimečným počinem, šéf marketingu zůstává optimistou. „Doufám, že tento trend bude pokračovat. Jsem rád, že vedení České filharmonie chápe podstatu marketingové komunikace v 21. století. Zároveň mě těší, že pozitivně reaguje nejen vedení, ale i hudebníci z orchestru. Navíc si myslíme na dalšího skvělého influencera, tentokrát z oblasti sportu.“
Do Asie od roku 1959
Ve spotu zazní číslo 59. Odkazuje k roku, kdy se Česká filharmonie – tehdy v čele s Karlem Ančerlem – vydala do Asie vůbec poprvé. Turné po Novém Zélandu, Austrálii, Japonsku, Číně, Indii a tehdejším Sovětském svazu čítalo šedesát koncertů (z toho devatenáct jich hostilo Japonsko), bylo logisticky velmi náročné a soubor během tří měsíců urazil sto tisíc kilometrů. Díky fotografiím a záběrům ze soukromého archivu filharmoniků – někteří z nich na cestách stihli absolvovat i fotografický kurz – je celá akce velmi dobře zdokumentovaná. Na webu České filharmonie si můžete prolistovat krásné album s fotkami a výstřižky recenzí, dopisů a článků, které sestavil trombonista pan Slavík. Ačkoli dnes již s filharmonií cestuje profesionální foto a video tým, kvalitní snímky stále pořizují i samotní hudebníci. Fotografické kurzy sice dnes už během volných dní na zájezdech nenavštěvují, potkat je ale můžeme třeba v galeriích, v posilovnách anebo v obchodě s elektrickými kytarami.