Vyznění alternativně popové skladby umocňuje chytré využití smyčcového kvartetu. Pro pětici Kráľová jde o výrazný vstup do letošního roku a první ukázku formace v ryze dámském složení. Se zpěvačkou a autorkou textu Zuzanou Kráľovou, která se krom zpěvu a hudby věnuje lektorování v Národním divadle, a klávesistkou Emou Pilařovou mluvíme o příběhu písně, lidových motivech i chystaném albu.
Jak vlastně vznikla píseň Miznúca vznikala? Co jste chtěly zachytit?
Zuzana: V naší kapele vypadá proces tvoření tak, že já donesu text, u kterého mám představu o melodii a frázování. V mém případě se slovo rodí vždy už spolu s hudbou, tedy pokud píšu pro kapelu, a ne poezii bez hudební ambice. Jelikož nehraju na žádný nástroj, nastává pak proces hledání harmonie. A to už řeším společně s holkami. Miznúcu jsme skládaly spolu s klávesačkou Emou, která vystudovala klavír na Konzervatoři Jaroslava Ježka.
Chtěla jsem, aby píseň dýchala a aby byla naléhavá. Taky jsem se snažila do melodie skrýt lidový motiv. Pomalé tahavé slovenské lidovky mám od mala hluboko uložené někde v podvědomí a zde jsem cítila, že můžou mít prostor, i když s folklórem už nepracuji. A pak, vycházet z tradic, kde žena měla jiné postavení v společnosti, to se dotýká samotné písně.
Za skladbou je konkrétní příběh s těžkým tématem domácího násilí…
Zuzana: Text Miznúce je příběh ženy, která touží po lásce, pocitu bezpečí a na místo toho se jí od partnera dostává násilí. Je neschopna útěku z patologického vztahu, protože neví, jak požádat o pomoc. Svého partnera před sebou samotnou omlouvá a jeho činy zlehčuje. Taky v tom hraje velkou roli, že vztah je bezdětný, ona touží po dítěti a překážkou k tomu je věk a taky strach. I když se snaží najít útěchu ve víře, necítí se být naplněna. A tak pomalu rezignuje, mizí. Ze společnosti, ze světa...
Proč zrovna tohle téma?
Zuzana: Inspirovala jsem se několika příběhy ze svého blízkého okolí. Z generace našich mám. Ale víc prozrazovat nechci. Jsem ráda, že se s tím už ve své sociální bublině nepotkávám, že vztahy kolem mě mají jinou kvalitu a nebojíme se o problémech mluvit a taky je řešit.
Skladba překvapí velmi emotivním hudebním pojetím a zapojením smyčců. Čeho co jste chtěli ve zvuku docílit?
Zuzana: Nápad se smyčci vznikl až později. Ema dostala od jejího profesora skladby úkol – napsat smyčcový kvartet. Věděla, že Miznúca je jasnou volbou, cítila, že skladbě dodají potřebnou křehkost.
Ema: Miznúca mi vždy připomene moment léta na zkušebně v divadle u Zuzky v práci, kde skladba vznikla. Zuzi měla přichystaný text, který jsem podle její vize zhudebnila. Cítila jsem, že skladba musí být jemná a citlivá, snažila jsem se vyjádřit bolest, která z textu vyplývá, ale zároveň jsem nechtěla, aby skladba působila až moc depresivně. Bylo to na začátku mé spolupráce se Zuzkou a já cítila lehkou nervozitu. Nakonec možná i díky tomu vznikla takhle citlivá skladba, která s sebou nese silný příběh.
Přehlédnout nelze ani výrazný a docela odvážný vizualizér? Proč jste se singl rozhodla podtrhnout nahotou?
Zuzana: Vlastně ten nápad vznikl zcela spontánně. Když jsem pozorovala, jak se z mého těla odpařuje voda a řekla jsem si, že to je přesně ten pocit, který z písničky mám. Všechny své texty vnímám přes obrázky, teď to bylo nahé tělo, voda, pěna, pára. Koupelna, jako prostor, kde je člověk sám, koncentrovaný na sebe, snaží se uvolnit, může se opustit. A vztáhla jsem to celé na sebe. Bylo to produkčně nejjednodušší. Ještě by se mi líbilo zachytit pocit z prázdného kostela a opuštěné školní hřiště, ale zůstali jsme u minimalismu.
Jde o samostatný singl, nebo bude součástí nějakého většího celku?
Zuzana: Miznúca je součásti připravovaného alba. To bude s kapelou Kráľová v pořadí druhé, ale v čistě dámské sestavě prní. Moc se na něj těším, protože ty skladby, co jsme s holkami složily jsou skvělé. Jednu ze skladeb produkoval David Hlaváč, právě na ní máme featuring se slovenskou divou folk-punku Luciou Piussi (Živé kvety, Terrible2s). Album bude multižánrové. Od popu, přes jazz, drum&bass… máme rády všechnu hudbu a nechceme se omezovat škatulkami. Tak snad to posluchači pochopí, naše hudba je jako my, každá jsme jiná, z různých koutů Česka a Slovenska.
Řekněte mi něco víc o chystaném albu a vašich nejbližších plánech?
Momentálně jsme doskládaly všechny písně a chystáme se do studia. Album bude obsahovat 10 nebo 11 skladeb. Zarezervované máme Sono, tedy jedno z top studií v republice, ve kterém se fakt skvěle pracuje. A na to, abychom to celé finančně utáhly, máme crowfoundingovou sbírku na Doniu, tak snad nás lidi podpoří. Pokud všechno půjde dle plánů, tak na podzim křtíme. Hudba vyjde jenom digitálně, fyzicky budeme vydávat knížku – sbírku mých textů a básní. Za těch 15 let co píšu, se jich do knížky probojovala stovka. Takže nás čeká spousta dobrodružství.
Foto: Jakub Kovalík