Do Prahy přijel převzít ocenění pro objev roku od třetího nejposlouchanějšího rádia v naší zemi. Při té příležitosti poskytl sympatický usměvavý mladík v angličtině s roztomilým německým přízvukem Headlineru rozhovor, v němž mimo jiné odhaluje své hudební začátky, vysvětluje, proč změnil umělecké jméno a naznačuje nejbližší plány.
Kdy jste se rozhodl, že budete muzikant?
Že chci dělat hudbu, jsem si uvědomil, už jako malý, protože muzika byla velkým koníčkem mého táty. Dokonce vystupoval se svatební kapelou. U nás doma proto byla hudba všudypřítomná a měli jsme plno kytar. Vzpomínám si, tedy spíš jsem viděl video, kde jsem ještě ani neuměl chodit, a už jsem chtěl hrát na kytaru. Učit jsem se to začal asi ve čtyřech letech a tehdy jsem také poprvé řekl rodičům, že chci být muzikant. A ta vášeň mě pak už nikdy neopustila. Když jsem dokončoval školu, měl jsem jasno, že nechci studovat a následně dělat něco, co mě nebude bavit, a tak jsem se pustil do práce na mém prvním EP.
Jak to šlo?
Strašně! Dělal jsem spousty chyb, což mě stálo spoustu peněz. Investoval jsem do toho všechny peníze, které jsem měl našetřené na auto. To byl start mé profesionální kariéry, ale do chvíle, než začala reálně, na nějaké lepší úrovni, jsem ještě musel ujít dlouhou cestu.
Co bylo v jejím cíli?
I Believe.
Tedy až poté, co jste s pomocí rodičů začal nanovo.
Díky tomu prvnímu EP jsem dokázal získat úplně první kontakty v hudebním byznysu. Jel jsem několik turné s velkými německými umělci. Nabíral jsem fanoušky, ale byl jsem tak trochu na mrtvém bodě. Neměl jsem písničku, kterou by všichni znali. Byly vzestupy a pády a v průběhu covidu přišel největší propad, protože jsem nemohl vystupovat a nevěděl jsem, co si se svou muzikou počít, protože žádný z mých songů neoslovil významný počet lidí. V roce 2021 jsem se trhl od všech, s nimiž jsem do té doby spolupracoval. Vydavatelství bylo minulostí, můj management byl minulostí. Zůstal jsem sám s kariérou, která nevyšla.
Co s tím?
Řekl jsem si, že musím začít od nuly. Změnil jsem si umělecké jméno z Tim Kamrad na KAMRAD. Jak jste zmínila, pomohli mi rodiče. Nejsou žádní boháči, ale věřili a věří ve mě, takže si vzali půjčku a tím zajistili finance, které jsem potřeboval na produkci I Believe a na turné. Jsou úžasní. A tak se zrodil můj první opravdový hit a teprve s ním přišel skutečný začátek mé kariéry.
Ale někdo vás musel objevit. Bylo to díky sociálním sítím?
Jak jsem už před tím koncertoval, potkal jsem i pár lidí, kteří věřili, že ze mě jednou něco bude, a pomohli mi. To byl můj první label a management, ale nefungovalo to. Co mi opravdu pomohlo prorazit jako umělci a nabrat spousty příznivců, byly skutečně sociální sítě – konkrétně TikTok. Tehdy jsem neměl tým, který by se o mě staral, ani vydavatelství. Přemýšlel jsem, jak oslovit co nejvíc lidí, když nemám tisíce eur na reklamu, a TikTok mě napadl jako šikovná možnost. Začal jsem točit vtipná videa k I Believe. Natočil jsem jich ohromné množství. Pro mě to byla zábava a lidem se můj humor líbil, takže skvělá kombinace. Ano, moje aktivita na sociálních sítích mi pomohla prorazit.
Čím jste se živil, než vám muzika začala vydělávat?
Vlastně ničím, studoval jsem. Byl to docela boj, protože jsem chtěl tvořit a do toho jsem musel chodit do školy, neměl jsem čas ještě na práci. Nějaké peníze jsem si vydělal vystupováním. Nebylo jich moc. Nájem jsem mnohdy zaplatil jen tak tak. Asi pět let to bylo hodně těžké, ale chtěl jsem se soustředit na muziku, a tak nešlo dělat ještě něco jiného.
Studoval jste někdy hudbu nebo zpěv?
V Německu je vyhlášená hudební univerzita v Mannheimu. Řada mých kamarádů tam studovala a myslím, že jim to hodně pomohlo. Ovšem nic pro mě. Nikdy mě nezajímala hudební teorie, od začátku jsem chtěl dělat muziku v reálném světě a hrát ji lidem, ne si o ní číst a něco o ní memorovat. Pravda, možná by mi to pomohlo nedělat tolik chyb, kolik jsem jich doteď nasekal.
Co nějaké hodiny kytary nebo zpěvu?
Hrát na kytaru mě naučil táta. On a strýc chtěli být profesionálními muzikanty, ale když zhruba před čtyřiceti lety přišli z Polska do Německa, jednoduše neměli kapacitu ani příležitost splnit si svůj sen. U nás doma však pořád byla spousta muziky a hráli jsme na kytary. Ve škole jsme měli volitelný předmět, něco jako sbor, a rodiče si říkali, že bych to měl zkusit, když rád zpívám, tak mě přihlásili. Tam jsem se naučil, jak správně dýchat, intonovat a podobně. Později jsem docházel i na nějaké kytarové lekce.
Proč jste už jen KAMRAD?
Je to zvláštní, táta totiž pochází z oblasti v Polsku, která dříve patřila Německu, takže nikdo ve skutečnosti neví, jaký je původ našeho příjmení a co znamená. A proč jen KAMRAD? Zní to líp, dospěleji a taky to vyjadřuje, že jde o celý projekt, ne jen o jednoho člověka a osobní jméno, jako když jsem byl Tim Kamrad.
Písně I Believe i Feel Alive vyznívají velmi pozitivně. V jakém rozpoložení jste je psal?
Singl I Believe vznikl, když jsem byl ve studiu s kamarádem, který mi vyprávěl o opravdu příšerném zážitku z uplynulého víkendu. Říkal jsem si, než něco takového, raději bych zůstal po celý víkend v posteli. Ve finále jsme to otočili do vtipného sdělení s vážným podtextem. Lidé se tak můžou ztotožnit s tím vážným a i přes to na píseň tančit, což jí dává větší hloubku. Feel Alive je o mně. A taky má negativní pozadí. Je to o těch mých pádech a o tom, jak jsem se cítil na dně a zároveň o tom, jak jsem se z toho dostal a kde jsem teď. Oba ty songy jsou tedy o zkušenostech, při kterých se člověk necítí zrovna šťastný, ale chtěl jsem je otočit v pozitivní pocity, protože si přeju, aby je právě ty moje písničky v lidech vyvolávaly.
Z jakého důvodu jsou oba tak krátké?
Dělám hudbu takovou, jakou sám rád poslouchám, a jsem poměrně netrpělivá osoba. Měl bych udělat song, který bude mít tři a půl minuty, ale nedoposlouchám ho až do konce? Nebo spíš dvouapůlminutový, který si budu chtít poslechnout dvakrát? Tahle stopáž je z mého pohledu ideální. Když náhodou napíšu něco delšího, začnu být netrpělivý a sám sebe se ptám, co se stalo. Ostatně i u těch dvou a půl minuty jsem měl v případě I Believe trochu strach z toho, že to tam tolikrát opakuju. Počítal jsem to a je to dvaatřicetkrát. A to je opravdu hodně.
Čeká vás jarní turné, ovšem bez zastávky v České republice. Kdy se na vás místní fanoušci můžou těšit?
U vás momentálně nic potvrzeného nemám, ale v létě budeme hrát na festivalu v Bratislavě, což snad není tak daleko. Přijetí mých singlů mě zaskočilo nepřipraveného, totálně mě to dostalo, nečekal jsem takový úspěch. S něčím takovým jsme nepočítali, proto jsme v rámci blížícího se turné neplánovali ani koncerty ve více zemích, než jak to je teď. Určitě bych rád vystoupil i v Praze. Doufám, že ještě letos, a pokud ne, pak na sto procent příští rok.
Plánujete brzy vydat plnohodnotné album?
V těchto dnech jsem vlastně hlavně ve studiu a pracujeme na nových věcech, něco málo z nich bychom rádi zahráli i na turné, ale je to už hodně brzy, takže uvidíme, co stihneme. Tvoření a nahrávání si moc užívám, protože v uplynulých čtyřech měsících jsem na to neměl čas. Nicméně teď je prioritou turné a zkoušení na turné. Rád pracuji tak, že když mám hotovu písničku, rovnou ji vypustím do světa.
Půjdete tedy spíš formou singlů?
Album bych nabídl rád, jenže to předpokládá natočit spoustu materiálu, na jehož vydání se pak čeká nějakých šest měsíců a po tu dobu s ním nemůžete nic dělat. Nejde něco upravit a podobně. Singl stačí mít hotový tři týdny před vydáním a je to. Můžu však slíbit, že letos vydám EP. Mám hotových několik songů, jen je musím zaranžovat a přidat něco dalšího, aby byl výsledek perfektní.
S kým z hudebního světa byste rád spolupracoval?
Rád bych udělal něco s DJem, jako je například Jax Jones, to by bylo velmi zajímavé a posunulo by to můj zvuk na vyšší úroveň. Pokud se ptáte na vysněnou spolupráci, jednoznačně Dua Lipa, je to moje nejoblíbenější umělkyně. K tomu je přede mnou ještě hodně dlouhá cesta, ale člověk musí mít cíle.
Seznamte se
Tim Kamrad je pětadvacetiletý německý zpěvák a skladatel. Aktivní je zhruba sedm let, vydal několik EP a samostatných singlů. Až poslední dva roky je o něm, po restartu kariéry a přijetí uměleckého jména KAMRAD, pořádně slyšet. Pomohl k tomu jeho hit I Believe i komická videa na TikToku. Na píseň, která vévodila rádiovým žebříčkům v Německu, Polsku, na Slovensku i u nás v České republice, letos navázal dalším povedeným singlem Feel Alive.