Během práve na desce Křížek práce ukončil dvě dlouholeté spolupráce, převzal produkci do vlastních rukou a z téměř dokončené nahrávky takřka na poslední chvíli vyřadil dvě skladby. Právě díky tomu ale na poslední chvíli vznikla titulní skladba Všechno co mám rád i píseň Kříž. Obě dnes považuje za klíčové části alba.
Novinka je zároveň osobní i rodinnou nahrávkou. Vedle členů Křížkovy koncertní kapely jsou na ní slyšet také jeho žena Petra a synové Tonda a Matyáš. Album společně představí 3. listopadu během koncertu v pražské Malostranské besedě.
O předchozí desce III jsi mluvil jako o střetu světla a tmy v tobě samotném. Co se od té doby v tvém životě změnilo, že jsi došel k albu nazvanému Všechno co mám rád?
Na novém albu se věnuju hodně vztahovým tématům. Píšu o věcech, které jsem prožil, nebo aktuálně zažívám. V samotném životě se toho u mě zas tolik nezměnilo. Jsem šťastným tátou a manželem, mám skvělou kapelu a dělám to, co mě baví. Chodím po světě s otevřenýma očima, ušima a srdcem a všechno co prožiju se pak odráží v muzice, kterou dělám.
Ještě během léta jsi desku představoval pod názvem Mosty spálím. Proč jsi ten název nakonec opustil?
Tak trochu s nadsázkou říkám, že když jsem album začínal dělat, byl jsem naštvanej při představě, kolik práce mě na něm čeká, takže jsem ze sebe valil tak trochu negativní emoce. Když bylo album natočené, tak jsem naopak překypoval pozitivní energií z radosti, že už mám hotovo. Ale když to mám uvést na pravou míru, tak jsem se těsně před vydáním alba rozhodl, že chci, aby mělo pozitivní název a titul Mosty spálím mi v tu chvíli připadal zbytečně negativní.
Kdybys měl z nového alba vybrat jednu píseň, která je pro tebe osobně nejdůležitější, která by to byla a proč?
Určitě by to byla skladba Kříž. Vznikla na samém konci nahrávacího procesu poté, co jsem se rozhodl z alba vyřadit dvě skladby, které mi tam nějak neseděly. Obsahově i hudebně to nebylo ono. Na to konto jsem se rozhodl napsat dvě nové písně. Tou první byla titulní Všechno co mám rád a druhou pak skladba Kříž. Mám k ní opravdu hluboký osobní vztah. Je to v uvozovkách obyčejná skladba, která si na nic nehraje, nikomu nemá potřebu nic dokazovat. A to je asi důvod, proč jí mám tak rád. Obsahově je o tom, že ačkoliv jsme všichni velmi různorodí, někdo je chudý, někdo se koupe v blahobytu, někdo jen tak přežívá a jiný má vysoké ambice, každý si v životě neseme svůj úděl a každý máme svý starosti a cestu, po které jdeme. Právě dokončujeme videoklip, který jsme natáčeli v Praze v okolí Hlavního nádraží a Václavského náměstí, kde potkáte všechny tyhle archetypy lidí. Byl to pro mě hodně silný zážitek.
Na desce se vracíš k myšlence, že člověk nemá zůstávat v práci, vztahu nebo situaci, ve které není spokojený. Vychází to z nějakého konkrétního rozhodnutí, které jsi v posledních letech musel udělat ty sám?
Na začátku natáčení alba jsem se rozhodl ukončit spolupráci s producentem, se kterým jsem začal nahrávat, protože jsem byl nespokojený s jeho přístupem a v některých, pro mě velmi zásadních otázkách jsme si prostě nerozuměli. Bylo mi jasné, že na sebe uvalím velkou zátěž a budu muset desku vyprodukovat sám, ale než abych dál prožíval nesnesitelné napětí během práce, rozhodl jsem se jít vlastní cestou. Stejně tak jsem ukončil spolupráci s bývalým kytaristou z mé doprovodné kapely. Dlouhodobě jsme do sebe naráželi a já jsem si po pěti letech řekl, že už toho bylo dost a nemá smysl pokračovat. V obou případech to bylo poměrně těžké, ale správné rozhodnutí a mělo velmi pozitivní vliv jak na vznik nového alba, tak na směřování a fungování kapely.
Album jsi tentokrát pojal také jako rodinnou nahrávku. Zpívá na něm tvoje žena Petra i tvoji synové. Jak k tomu došlo?
Věděl jsem, že na novém albu chci ženské vokály. Dlouho jsem přemýšlel, koho bych oslovil, až mě napadlo poprosit moji ženu Petru, zda by to nezkusila. Zpívá krásně, dobře slyší a cítí hudbu. Nakonec nazpívala vokály do poloviny skladeb. Naše kluky jsem zapojil do refrénu ve skladbě Jdeme dál, která si o to vyloženě říkala. Oba do toho šli po hlavě a s radostí. Na albu zpívají ještě kluci z mojí kapely Ondra Stehlík a Honza Pavlíček, konkrétně ve skladbě Kříž, kam Honza Pavlíček natočil taky krásný akordeon.
Letos si připomínáme nedožité osmdesátiny Radima Hladíka. Jaké to pro tebe je vracet se k jeho hudbě, ať už během sólových recitálů, nebo na tribute koncertech Blue Effectu?
Je to pro mě zcela zásadní věc. S Radimem jsem hrál a zpíval 13 let a ta hudba se mi doslova zažrala pod kůži a do srdce. Moje sólové akustické recitály Vzpomínky na Radima Hladíka a Blue Effect mají navíc velmi intimní atmosféru a taky je to docela slušná dřina. A právě proto mě tak moc baví je hrát. V prosinci vyrážíme s Blue Effect Tribute na vzpomínkové turné Má Hra – Pocta Radimu Hladíkovi, na které se opravdu moc těším. Vedle bývalých spoluhráčů Vaška Zimy, Vojty Říhy a Pavla Bohatého zde budou také další vzácní hosté, např. Iva Marešová, Tomáš Fröde, Roman Helcl, Yannick Tevi a Viktor Sodoma a doprovodí nás CBC Big Band. Bude to opravdu krásný a nevšední koncertní zážitek a oslava Radima Hladíka, jakou si zaslouží.
Album pokřtíš 3. listopadu v Malostranské besedě. Co během koncertu zazní a jaké jsou tvoje další sólové plány?
Kromě věcí z nového alba zazní během křtu samozřejmě všechny osvědčený fláky, jako jsou Tekutý písky, Rejdit, Rosenka, nebo Slunečný hrob. Dál odehrajeme uprostřed koncertu krátký akustický set a pár věcí, které jsme na našich koncertech dlouho nehráli. Třeba Runway z prvního alba, nebo singl Devadesátky. Album s námi pokřtí symbolicky má žena Petra, která si s námi i zazpívá titulní skladbu Všechno co mám rád. Žádné další hosty, ani konfety a alegorické vozy v plánu nemáme. Bude to o novém albu, o nové energii kapely a o tom, že tu jsme a chceme dál hrát a dělat co nás baví, jak nejlíp dovedeme. Dál pak nechám album žít vlastním životem a abych byl upřímný, tak si od něj moc rád na chvíli odpočinu. Kromě hraní koncertů se chci věnovat taky trochu sám sobě a rodině. Příští rok to bude deset let od začátku mojí sólový dráhy, tak uvidíme, třeba přinese něco zajímavého. Nechám se rád překvapit.