Jeho kytarový riff, na kterém stojí de facto celý hit Zitti E Buoni, pobláznil v roce 2021 svět. Thomas Raggi tehdy se skupinou Måneskin ovládl Eurovizi a kapela se tak doslova z ničeho nic stala globálním fenoménem. Přišli, aby nás ubezpečili, že rock rozhodně není mrtvý – ba naopak, že živé kytary s nádechem retra dokážou oslovit i v dnešní době nejširší publikum.
Ten příběh je vlastně fascinující. Kdo by to byl čekal, že mladá kapela z Itálie takhle vystřelí. Možná budu trochu bláhový, ale z Måneskin se tak trochu stali Mötley Crüe dnešní doby. Mimo pódia se totiž nebáli svérázně prezentovat na sociálních sítích – jejich obraz je plný nahoty, neřízených večírků a výstředního chování. Jen si vzpomeňte, že to celé začalo údajnou „lajnou“ v přímém přenosu. Jenže po náročném startu nakonec přišlo vystřízlivění. Po vyčerpávajících turné musel rozjetý vlak Måneskin v roce 2024 zastavit a dát si pauzu.
Členům kapely se tím otevřely nové cesty. Zatímco zpěvák Damiano David spustil svůj vlastní projekt s nádechem funky, soulu a indie popu, nepřehlédnutelná baskytaristka Victoria De Angelis to naopak rozjela na dýdžejské scéně. A kytarista Thomas Raggi? Ten na rozdíl od ostatních zůstal věrný špinavému rockovému nářezu.
Tom Morello u kormidla
Informace, že Thomas Raggi chystá vlastní sólové album, přišla tak trochu znenadání v půlce listopadu a zaujala i příznivce starých dobrých Rage Against the Machine. Vyšlo totiž najevo, že Raggiho debut produkuje Tom Morello – další z titánů rockové kytary. Ten se mimochodem objevil v minulosti jako host ve skladbě Gossip, která se objevuje na třetí desce Måneskin s názvem Rush! Společně k oznámení tehdy hlavní protagonista přidal i pár slov.
„Během uplynulého roku mě Tom nesčetněkrát zapojil do svých živých vystoupení a iniciativ. Bylo pro mě spontánní požádat ho, aby produkoval a strukturoval můj sólový projekt…“ napsal Raggi fanouškům. „Vidět tolik hudebních ikon pohromadě (spolu s těmi, které jsem měl tu čest potkat při psaní alba) mi připomnělo, že hudba nezná hranic… že musíte následovat svůj instinkt a inspiraci, ignorovat vnucená pravidla a prostě dělat to, co cítíte.“
Album s názvem Masquerade, které v překladu znamená Maškaráda, následně vyšlo 5. prosince. Nahrávalo se v kalifornských Henson Recording Studios a mile překvapilo svým živým charakterem. Skutečně se jedná o jakýsi vzkaz Raggiho rockové scéně ve stylu: Tohle je rokenrol, tak pojďte pařit. Zároveň deska oslavuje rock jako takový, byť mnozí by mohli namítat, že je na ní až příliš mnoho hostů – pravda je totiž taková, že deska rozhodně není koncepční záležitostí a hosté jsou zde opravdu v každé skladbě. To ale v případě sólového debutu nemusí být nutně na škodu…
„Thomas a já jsme se sblížili díky našim společným italským kořenům a vášni pro rock. Bylo opravdu vzrušující vidět tak mladého a talentovaného kytaristu zapáleného pro hudbu. Už od prvního setkání jsme se rozhodli spolupracovat a společně objevovat nové cesty. Pro mě osobně je to příležitost podpořit rock and roll a ukázat, že je stále důležitý,“ prozradil Tom Morello v den vydání alba pro magazín Billboard, přičemž také přiznal, že „vidí tento projekt jako součást udržení rockové tradice“.
Album plné hvězd
Masquerade působí jako jeden velký splněný dětský sen. Vyjma Toma Morella, který si kromě produkce pořádně zahrál i v písni Keep the Pack, totiž deska stojí také na pevných a úderných bicích, o něž se ve dvou skladbách postaral Chad Smith z Red Hot Chili Peppers. Bubnuje tu ale také Matt Sorum, kterého si svět nejvíce pamatuje díky hraní v Guns N’ Roses, Velver Revolver nebo The Cult.
Zajímavá je zejména Sorumova účast ve skladbě For Nothing, písničce, jež se snad nejvíce blíží repertoáru Måneskin. Táhlou a smutnou skladbu vyjma kvílivých kytarových úletů charakterizuje lehce podobná estetika, kterou jsme v případě Måneskin mohli slyšet v hitech The Loneliest nebo Torna a casa. Měl-li to být záměr, dokazuje to pouze jen Sorumovu muzikantskou všestrannost.
Abych se však na chvíli vrátil k Chadu Smithovi, je rozhodně nasnadě zmínit jím namlácenou skladbu Lucy, která je jedinou na desce, kde slyšíme ženský vokál. Svůj part zde totiž má americká zpěvačka Upsahl, jejíž popularita začala stoupat v roce 2020 po vydání virálního hitu Drugs. Ta později podle magazínu NME uvedla, že je Raggiho velkou fanynkou. „Být součástí této písně bylo snem. Ten den, kdy jsme ji psali, z nás prostě sama vypadla.“
Své nadšení ze spolupráce projevil i hlas skupiny Franz Ferdinand Alex Kapranos, který se pro změnu objevil v jediné cover verzi, kterou Masquerade obsahuje. Jedná se o You Spin Me Round (Like a Record) od britské synthpopové skupiny Dead or Alive.
Raggiho špinavá rocková verze s uječenou kytarou tenhle starý hit posouvá do zcela nové sféry. „Pamatuji si, když jsem tuhle písničku slyšel poprvé jako dítě a absolutně jsem ji miloval… Myslel jsem si: Takhle by cover měl znít. Měl by zachytit energii písničky, ale přidat něco nového, trochu osobnosti, a to se tu rozhodně povedlo. Doufám, že si to lidé užijí stejně jako my jsme si to užili při nahrávání,“ řekl Kapranos pro Billboard.
Za zmínku pak stojí i překvapivá spolupráce s Maximem z The Prodigy. Ten si střihl zkreslený vokál v závěrečném songu Fallaway – Prodigy přitom nepřipomíná ani zdaleka. Ostatně spíše než vliv hostů je na desce cítit práce Morella a jeho jasně čitelného rukopisu. Možná i proto je album místy poměrně nekompromisní a tvrdé.
Pestře a bez zábran
Obecně lze Masquerade brát jako nahrávku, na které se Raggi po tvůrčí stránce hodně otevřel. Z desky dýchá až neuvěřitelně uvolněná atmosféra, kterou pochopitelně nastolují skvělí hosté. Soudě i dle několika prohlášení se dá říct, že některé skladby vznikaly spontánně a dost se tady experimentovalo.
Zajímavý je i žánrový charakter alba, od úvodní a lehce agresivní a raprockové Getcha! dále přeskakuje mezi hard rockem, alternativním rockem, indie rockem či punk rockem. Možná i proto musel Tom Morello svého „učně“ trochu brzdit.
„Thomas je neuvěřitelně plodný – na tuhle desku jsme měli asi 40 opravdu dobrých písní. Bylo skutečně obtížné ten seznam vůbec zúžit. Posílal mi stále více a více songů… A já mu jen říkal: V určitém okamžiku už musíš přestat, člověče!“ smál se v rozhovoru pro magazín Kerrang!
Podobně jako u ostatních sólových projektů členů Måneskin i u Thomase Raggiho vyvstává otázka, nakolik bude svou sólovou kariéru brát vážně a jaké jsou vlastně jeho ambice. I to částečně prozradil magazín Kerrang!, který jako jeden z mála doposud získal Raggiho společně s Morellem na rozhovor. Na otázku, jak vysoké ambice tento projekt má, Raggi odpověděl zcela jasně: „Celá tato zkušenost byla pro mě nesmírně inspirující, rád bych pracoval i na dalších věcech, ale teď se hlavně těším, až toto album představíme celému světu.“ A co na to Tom Morello? „Moje ambice jsou jednoduché. Toto album a Thomasova práce jsou vlajkovou lodí rokenrolu pro mladé lidi v roce 2025…“
Ať už budou cesty Thomase Raggiho jakékoli, jedna věc je jasná. Jeho sólový projekt zřejmě potěší rockové fanoušky více než současná sólová dráha Damiana Davida, Victorie De Angelis a ostatně i bubeníka Ethana Torchia, který jako jediný z Måneskin v současné době produkuje hudbu pro jiné projekty. Tahle jízda se totiž energii a drivem Måneskin blíží nejvíce.
Skladba po skladbě
1) Getcha! – ft. Nic Cester, Chad Smith, Tom Morello
Titulní singl alba s raprockovým nádechem. Vokál zde propůjčil Nic Cester (Jet), který se podílel i na textu. Bubenické party obstaral Chad Smith z Red Hot Chili Peppers. Kytarové prvky ve stylu Rage Against the Machine dodává sám Tom Morello.
2) Keep the Pack – ft. Matt Sorum, Tom Morello
Hardrockový song s indie nádechem. Bicí a robustní groove obstaral Matt Sorum (ex-Guns N’ Roses, ex-Velvet Revolver, ex-The Cult). S kytarovými party opět pomáhal Tom Morello.
3) Lucy – ft. Upsahl, Hama Okamoto, Chad Smith
Altrockově laděná píseň se ženským vokálem zpěvačky Upsahl. Výraznou basovou linku obstarává funkrockový basák Hama Okamoto a bicí opět nahrál Chad Smith.
4) Cat Got Your Tongue – ft. Sergio Pizzorno
Píseň s výrazným otiskem Sergia Pizzorna z indierockových Kasabian.
5) For Nothing – ft. Matt Sorum
Pomalejší rocková skladba, která se svým charakterem nejvíce blíží Måneskin. Opět se zde za bicími blýskl Matt Sorum. Vokály nahrál sám Thomas Raggi.
6) You Spin Me Round (Like a Record) – ft. Alex Kapranos
Jediný cover na desce od skupiny Dead or Alive. Pro vlastní interpretaci si Thomas Raggi do skladby pozval Alexe Kapranose z Franz Ferdinand.
7) The Ritz – ft. Luke Spiller
Píseň s charismatickým vokálem Lukea Spillera z The Struts. Jedna z nejsvižnějších písní na desce s lehce punkrockovým rázem.
8) Fallaway – ft. Maxim
Nejvíce experimentální skladba alba, do níž si Raggi pozval Maxima z The Prodigy. Výsledkem je zvláštní rockově elektronický a taneční track.