Měli jsme možnost film vidět v předpremiéře, a já ho mohu vřele doporučit všem tuzemským hudebním fanouškům. Místo klasického životopisného dokumentu o kytarové legendě natočil režisér a také scenárista a střihač filmu Michael Baumbruck aktuální portrét hudebníka, který se ani mezi šedesátkou a sedmdesátkou nezastavuje. Stejně jako by Pavlíček teoreticky mohl žít ze slávy svých minulých kapel a projektů, i Baumbruck by ho mohl vykreslovat jako vzpomínající legendu. Oba si ale volí těžší a zároveň mnohem přínosnější cestu pohledu na současnost a budoucnost.
Titul „Rocker verze 7.0“ je krásně výstižný, Pavlíček totiž ani tak nestárne, jako se vyvíjí v novou verzi. Ve filmu se prolíná mnoho různých linií, stejně jako v kytaristově nabitém diáři. Sledujeme ho při návratu na koncertní pódia po operaci, při natáčení ve studiu, během příprav nového sólového alba, skládání hudby pro divadlo a televizi i v rodinném životě. Vysoký počet živých koncertů, které i při této pracovní náloži s různými kapelami hraje, výmluvně odráží i četnost záběrů z auta na cestě. S dobrou srozumitelností časového zasazení materiálu pomáhají i scény z ateliéru, kde současný Pavlíček s různými hosty příležitostně komentuje starší záběry promítané na projekční plochy všude okolo.
Foto: Česká telvize press
Film přitom Pavlíčkovi nestaví pomník jako zasloužilému umělci, namísto toho jeho talent a všestrannost nechává mluvit samy za sebe a zároveň jej ukazuje v sympaticky lidském světle a kolikrát i s notnou dávkou humoru. Třeba přátelské dohadování s kolegy z Pražského výběru v šatně patří k vrcholným momentům snímku. V záběrech ze studia si na své přijdou zejména muzikanti při pohledu na nekonečné hromady Pavlíčkova kytarového vybavení, dokument ale nezabíhá do technických podrobností, které by pro ostatní diváky byly nestravitelné.
V úplném závěru film dojde až k sotva pár týdnů starým narozeninovým koncertům v O2 universu, které jsme chválili i v Headlineru. A hned po závěrečných titulcích dokumentu v televizi naváže právě záznam z těchto mimořádných akcí.
„GLOSA: Doteky smrtelnosti. A odvaha výjimečných koncertů Michala Pavlíčka.“ Glosu Honzy Vedrala čtěte zde. Recenzi koncertu v O2 universu čtěte zde.