Poď si ve verzi 2.0 připomene původní duet jen díky motivu v refrénu, který zůstal nezměněn, jinak jde v podstatě o novou písničku. Nutno podotknout, že je snad chytlavější než originál. A zatímco ten krášlil vyletněný klip z Indonésie, jemuž dominovaly vlny a surfování, novinka má kabát zimní, ale stále hřejivý a prosluněný. A evidentně ušitý na míru blížící se olympiádě v Itálii.
Má to šmrnc, energii i typickou slovní ekvilibristiku, která se pro tvorbu Polákové stala jedním z poznávacích znamení. Marek Adamczyk i Jan Cina se na tuhle vlnu velmi dobře naladili, protože jsou tu rovněž podepsáni, ještě se Štěpánem Urbanem, jako spoluautoři textu. Není to žádná velká poezie, ale údernost písničce rozhodně nechybí.
Návrat Evy Adamczykové, dvojnásobné olympijské medailistky, dává taky naprostý smysl. Čtveřice chce reprezentanty mířící do Itálie povzbudit, netlačí ale nijak na pilu, takže se naštěstí nekoná křeč, která obvykle podobné motivační songy postihuje.
Jak úspěšní nakonec čeští sportovci v Itálii budou, ukážou až následující týdny. Ťupíci ale svoje zlato už zajeli.