Rozhodně je to nečekaná sestava. Ondřeje Gregora Brzobohatého jako autora hudby, se kterým slovenský zpěvák spolupracoval už v minulosti, ve studiu doplnili producent Jan P. Muchow a osvědčení hudebníci jako Roman Vícha, Josef Štěpánek nebo Jakub Vejnar. Z dlouhodobých spolupracovníků zůstal Müllerovi ještě textař Peter Uličný.
Takový tým by dokázal rozhýbat a posunout i dřevěného panáka. Müller jím rozhodně není, a tak autorsky pokročil evidentně s chutí. Změnil polohu, stal se dramatickým vypravěčem v cohenovském duchu a je to změna osvěžující. Müller svým hlasem na hranici deklamovaného zpěvu evokuje atmosféru zakouřeného baru v noirové detektivce. Svůj podíl na tom má samozřejmě potemnělá bluesrocková hudba Gregora Brzobohatého skvěle zahraná a zprodukovaná výše zmíněnými muzikanty. Trochu se v tom ztrácí Uličného text a je otázka, jestli si podobnou úroveň udrží zbytek desky. Podle seznamu skladeb bude Všetko je po starom album Čierna Labuť Biela Vrana zavírat, což nemusí znamenat vůbec nic, ale taky se může taková píseň od zbytku kolosálně lišit a jako první ji autoři vypustili, aby posluchače trochu zmátli.
Odpověď budeme znát za necelé dva týdny, kdy album vyjde. Bylo by nicméně s podivem, kdyby nový tým, který okolo sebe Müller sestavil, svůj potenciál promrhal. To snad ani v této skvadře nejde. A dost možná si tím může Ondřej Gregor Brzobohatý polepšit u posluchačů, kteří mu doteď nemohli přijít na jméno. Singl, ve kterém zní hlas Richarda Müllera tak hluboko, naznačuje, že by to mohlo klapnout na výbornou.